Mezi námi zvířaty (ze ZOO Dvůr Králové )

  

 

 

 

Tadao,bylo mi smutno z opuštěnosti tak sociální bytosti,jako je gorila.

Maličká miminka surikat

 Tygr ussurijský,největší kočkovitá šelma planety,též ohrožená.Co vlastně není člověkem ohroženo,jeho počínáním,na této Zemi ??

  

Žirafky mají tak jemný čeníček,kůži,tak jsou hebounké,zvědavé a mlsné,nejvíce jim chutnají větvičky z jívy.

 

A dostali jsme varovávání,že se nemáme naklánět nad hlavy,kdyby se lekly,tak že prudké trhnutí hlavou způsobí pěknou ránu do brady,že měl pán 16 stehů na bradě,růžky jsou dost tvrdé a kostnatí a přirůstají k lebce,až v 6 roce věku a prý mají žirafy dle nových výzkumů 8 obratlů,ne 7,jak se tvrdilo.Jsou úžasné a dvorská ZOO je nejúspěšnější v chovu,na světě,navrátila již asi 200 žiraf  síťovaných zpět do přírody,kde jich v současné době žije jen něco kolem 500 set kusů.Čísla si nepamatuji přesně.Holt člověk je škodící tvor.Tak vypadám dost vystrašeně,nebo je to reál a jsem holt urvaná,vorvaná,jak veverka.Tak jsem byla opatrná,neboť ve své fantazii jsem viděla,jakou dostanu čumákovku.A smáli jsme se,jeden pán povídal,jak ho kousla piraňa,co chytil a že jí potom sežral,tak jsem říkala,že mně škrábla puma Kája a že jsem jí nesežrala,jak jsem humánní a smáli jsme se,že to byl řez,jak nejostřejším nožem,piraňa a Kája mají podobně ostré zbraně.Tak snad si Kája váží a uvědomuje,že jsem s ní neuděla krátký proces a že se na její poklesek a prohřešek nezlobím,ač asi Kája vůbec neví,si ani nevšimla.To má Kája štěstí,že nejsem tak krvežíznivá.A krve bylo,jak z vola,ještě,že si to zas tak nepamatuji,museli mi prst držet a přinést kýbl,měla jsem obavy,že hodím nedecentně šavli,to bych ve svém vrozeném šarmu a glancu nepřežila.

 

Jsem moc ráda,že jsem jela tak narychlo na fotokurz,už jen to pohladit taková úžasná zvířata,tak jsem se setkala s tak milými lidmi a zažila tolik dobrodružství,včetně toho,jak mi ráno ujel vlak,přitom jsem stála vedle něj a od toho se odvíjelo další dobrodružství,ale nevzdala jsem se,vydržela,vytrvala,bylo to úžasné,jsem holt trošku chaotička a improvizovat je třeba.Nevyhovují mi zkostnatělé stereotypy.

 

A jsem vypravěčka příběhů.A sběratelka.A zachycuji okamžik.Žirafky rády boty,nejvíce ty s tkaničkama.Jak to lochtalo,takové hebounké pohlazení,co by člověk nevydržel.Fotky se mnou jsou od ženy lektora ,paní Svatošové,jezdí natáčet filmy a fotí zvířata,z vyprávění  jsem byla celá unešená,ostatně,jako z lidí,mně milých.Jak mně inspirovali,pohladili duši.Večer se mi vybila baterka,při jízdě na safari,tak jsem pozorovala,k ránu byla bouřka,jsem se bála,ve své fantazii,že uletím i se stanem,zas tak hrozné to nebylo a možná jsem nemusela stan ani kolíkovat.Stejně to moc nešlo.V safari kempu bylo výborně,myslela jsem si,že je to nějaká zpovykanost,ti,co se tam ubytují to mohou použít různě,třeba jen se válet u bazénu,ale  musím říct,že jsem v lepším kempu nebyla a kde hned za plotem vidíte žirafáčka síťovaného a Rothschildova ?Zažila jsem toho tolik,zavzpomínala,mně se to vždy tak propojí,na cestách nejčastěji.I na krátkou vzdálenost.
Poznání bylo parádní,úchvatné,včetně focení zvířat,přes sklo je to na prd,leda tak na blog,úkoly nemám ještě vyhodnoceny,ale prostě mně to rve srdce,každý den v ZOO nejsem,ale vyrazím,k nám.Mám ještě fotky z druhého dne,ty jsou kupodivu lepší,asi ze mně spadl stres,celkové uvolnění je lepší,no ta moje cesta,ta byla,přes Jaroměř,ale zase jela jsem historickým vláčkem,komu ujede vlak na Hlavním nádraží,přestože stojí vedle něj ?Jak by řekl Paroubek,kdo z Vás na to má ?Pro mně je cestování vlakem svátkem,není pro mně běžné jezdit vlakem a sama,učím se to,je to důležité,pro dospělost,posun vpřed.Stejně tak focení uvnitř,v pavilonech,navíc přes sklo,to je k ničemu,snad jen lidem vyhovuje být dobrovolně zavřený v kleci,jsem pro to,aby v ZOO měli zvířata,co nejlepší podmínky,když jsem to tak pozorovala,tak mi ty lidé přišly,jak skomírající druh,ještě s těmi psisky,s vyplazenými jazyky,v tom vedru,to bylo je pozorovat,jejich automatické chování,přebíhání od jednoho výběhu k druhému,apaticky,tak nějak.Pro Pupíka by to nebylo,ta by se z tygra potento.Nebyla jsem si chvílema jista,kdo je ve výběhu a kdo na návštěvě,tak se nějak smazaly hranice,pozorovala jsem to a bylo mi úžasně,co všechno se mi propojovalo.Noční safari bylo také moc fajn,paráda,jak jsem nemohla fotit,tak jsem zase vnímala všemi smysly a ukládala do paměti a pozorovala,myslím,že to podobně simuluje safari v Africe,zejména pro tu smutnou skutečnost,že ve volné přírodě  už zvířata skoro nejsou,už pro ně není místo,to všechno udělal a způsobil člověk,ve své neuvěřitelné blbosti,vypadá to,že ZOO splní jeden úkol,jsou to živé banky druhů,uchovavající genofond přírodních druhů.Možná bude pak život příznivý uvnitř,v Safari,venku to bude vymýcené,vyvražděné a budou tam vládnout dementi,co zničí vše,do poslední mrtě.Třeba ten vývoj záleží na všech,na nás samotných,tedy i  na mně,mým vzorem je George Adams,včetně jeho ženy Joy,v dětství jsem to měla obráceně,ale od chvíle kdy jsem přečetla Můj život se lvy se moje hiearchie pozměnila,promiň Joy,ale Joy byla kruci ostrá ženská,to jsem taky a budu se toho držet,nic jiného asi nezbyde.Jsem hodná,jdu si svou cestou.Včetně úvah.Proč plýtvat city,na ty,co jsou plochý,jak balvan?Jakou šel,takou potkal se říká,svůj k svému.Změním prostředí.Inspiraci mi přináší prostředí,které je podnětné.A mám co napravovat.Zdálo se mi,že potřebuji fotobatoh a jasně,že dokončit kavárnu,vždyť já majiteli říkala,že o tom píšu a to ještě ne,na plnou hubu,jaký je to impotent a idiot,egomaniak,dementek honící si triko a já se nenechám,tůdle nůdle.A tak jeho fuchtle odporná,vždyť ničí sami sebe a nevědí,ani co je spárořez a až uvidí památkáři ta plastová okna,tak bude zle,v památkově chránění zóně si to dovolí jen ignorant a dement.A já mu to řekla,proto ten šmejd dělá,co dělá,prostě někdy pravda,logika ta vytočí blba,jak červený hadr býka,podebere se,jak puchejř.Zničily mi kytičky,omítkou a já je omyla a tak krásně se rozrostly,dám to na pojistku,vandalizmus,copak kytičky,ale jak mi poškodil zeď a co teprve bránění v kolaudaci,posílám na něj trenéra a on mi říká,to ti za to nestojí,přitom by blbovi stačilo domluvit,po dobrém.Já holt nemám tu vizuální utoritu,opřenou o svaly,to jsem potřebovala i před bratrem,zastání,eh už zase přemýlím nahlas,co je moje cesta,kam mně vede.A musela jsem dát stopku i Rudíkovi,prudíkovi,nemohla jsem dopustit,aby dále zneužíval,co asi dělá,trubka jeden ?Mně už tréninky,bez rvaček s Rudajzem nebaví,on učil školu života,bylo to použitelné,byl rychlý,jak vítr,instinktivní.Zvláštní,že je často terčem nějakého dementa,co si potřebuje honit triko na slabším a tak často napadnou Rudíka a Rudík se rozvine a narovná a hned za Rudovými lokty létají zuby.Ještě jsem to neviděla a jen slyšela z vyprávění.A tak se znova vracím k tomu,co je mým ústředním tématem,jak je důležitá statečnost a odvaha.Jak pro koho.Pro mně ano.A zjišťuji,že zbabělci se vyznačují tím,že mají postranní úmysly,po straně škodí.No,když je to baví.Uvažuji co oddělit fotky,kam se přesunout,mám potřebu si rovnat hlavu,úvahami ,neučesanými,surovými,tak mi to vyhovuje a mám potřebu se posunout.Uvidím.