Aktuální pařák a mix mysli

Pupíček 2.8.2013

 A protože nemám čas ,tak jsem ve stresu a dělám jiné,než předsevzaté,ale co,tak to má být,tudíž zítra jedu pryč,nemám sbaleno,čistím karty,ležím u větráku a takhle si třídím hlavu,odstartovala to horkokrevná vzpomínka,v tomto horku asi příznačná,sama jsem horkokrevná,tak se asi nemám čemu divit.Vždyť je horko,že ?No jistě.Včera byla Micinka u pana doktora,dostala zase rýmu,vrací se jí,má nějaký malý čeníšek a tak,jak jí zase začaly lítat nudle,jak námořnická lana,sebrala jsem se a alou na veterinu,prostě by to nepřešlo,dostala antibotika na 14 dní,injekčně,zítra jedu pryč,tak bych jí je nemohla dát v tabletách.Míca nejraději jezdí v hromadné dopravě mimo přepravku,má kšíry a je spokojená,uvelebila se na sedačce v metru za mnou a v tramvaji zas koukala z okna,celá zježená,neučesaná,jak jsem jí násilím rvala do přepravky,no nechtěla.Už jí rýma přechází,zítra to snad bude dobré,pak ji hned proti respiračním onemocněním musím nechat naočkovat.Vždyť mám velkou kočičí smečku.Nejmenší,za poslední roky.Je vedro a kočičky se převážně válejí a v noci spí,až na Macíka,co se válí ve dne a v noci se dožaduje mazlení,když nemůžu spát,vzbudím se a koukám,jak na mně Macík zpod postele kouká,válí se na koberečku a pozoruje,tak se navzájem pozorujeme,přijde se pomazlit,ducánkuje,já chabě drbu kožíšek a bříško,ožužlává kabely,což ráda nevidím,tak ho expeduju,ať se rozvaluje dál,pak se válí na škrabadle uprostřed pokoje,nemůže se tam vejít,nožičky mu přepadávají,ale má vynikající výhled.Všichni spíme v dosahu větráku,teď už po té bouřce ne,v noci ne,protože to hučí a je akorát,ale přes den větrák jede ,čehož využila Pupík a zavrtala se do peřiny a nechala se větrákem lehce ovívat,to bylo pondělí,den před tou bouřkou.



Vedro,tak má Pupík siestu.

Sem tak se protáhne.

ideální chvíle pro zachumlání se do peřin,venku 40 st. ve stínu,tak si Pupík zaleze pod peřinu,lehounce fouká větrák,co k tomu dodat ? La dolce vita !

 

No a takový je kočičí život.Nebývá jen lehký a tak nahlížím na iluzi,klam a máju všeho,nahlížím a večer,na balkoně s cigárem si říkám,že je život mysterium,vše si sesumíruji a jdu spát,nespím,ráno jsem vyřízená,stíhám,takže nestíhám dohnat skluz  a mám stres a pak vidím,že je život mysterium,že je všechno jinak,no a co,improvizace,to je dílo mistra.Jo,jo.Tak jsem reagovala na FB,jak se dnes zase projevila organizace,co kybicuje druhé,tak jsem si přitom vylila duši a napadlo mně,to dát sem a je to,sbaleno nemám,ale co,to bude rychlovka,hlavně ráno....heh.
Moje vzpomínka a posouzení užitečnosti organizace Amnesty International.

Amn.Int. škodí,spolu s ostatnímu neziskovkami,jsou tam odložení zasloužilí,aby pobírali nemalé peníze a nic nemuseli.Amn.Inter. škodí Čr,špatné jméno dělá.Kdysi v r.94 jsem se "ujala" ( chyba )Chorvata,leč měl smolíka pacholíka,páč byl Srb,neměl doklady a byl v )(,já soucitná,eh,no nicméně aby došlo k nápravě,obešli jsme hory doly,měl pravdu,na CH. velvyslanectví mu doklady dát nechtěli,srbské nechtěl on,tak jsme se postupně dostali do Poradny pro uprchlíky,veget pro bývalé chartisty,paní Němcovou a spol.,copak o to,hodná paní to byla,ale nedělali nic,nic,nic,neschopní,neschopní a navíc bylo politicky nemožné vyřizovat doklady Srbovi,co je Chorvat,vždyť v bývalé Jugošce oficiálně žádná genocida neprobíhala a Čr. rozhodně nestála na straně Srbů,tak šel hošan do uprchlického tábora,jediná možnost,slibovali,že ho pustí,po 2 týdnech,holala,starou bačkoru,vytáhli ho mý rodičové,na poslední chvíli,se staženou řití,páč se nelíbil jinému etnickému Albánci,co se nemají rádi a tenhle tam nakráčel s narovnanými komínky prádla,3 000,tak mu Albánec slíbil podříznout kejhák :-) .Paní Němcová krčila rameny,co jsem tam zažila,jak neuměli,neměli zájem pomoci slepé dívce,ze Slovenska,no děs. No Chorvat byl doma,čekal,že si zase bude válet )(.Já se ponaučila,tak nějak mně to došlo a kopla ho do )(.Můj dosavadní nejhrdinštější čin,už měl doklady,soucit mně nedržel.Ale teď jsem si vzpomněla ,jak fungují tyhle všechny humanitární organizace,vysavač peněz,ze státního rozpočtu,běda těm,co tam fakt potřebují najít pomoc.

 

Minulý čtvrtek Výročí 20 let U Vystřeleného Voka,Čerti ve stodole & Velíšek,ten maloval ten plakát ...



Čerti ve stodole,ten vlahý letní večer,na Žižkově

Minulý pátek
  

A já pomoc našla,tak se tak koukám na fotky,vždyť já jsem pamětnice,to jsou moje vzpomínky,to je můj život,jaký je,jak ho prožívám,vždyť já ho žiju,naplno,na plný pecky ho prožívám ten život,opojný,takový,jaký je.No jo.

A dívat se do nebe,když duši není lehko,dívat se nahoru,pozvednout zrak k nebesům,obloze.

A vidět tu krásu kolem,kolem sebe,ve mně

A tak žiju svůj život,vzpomínám,na mylníky,na kroky,co kam vedly,Chorvata jsem přejmenovala na Ničiporuka,Mikitu Ničiporuka,dle inspirace filmem Dejavu a sarkastický pohled mi dělá dobře,mění polohu a po letech si vzpomínám se soucitem,zapadají mi kolečka do sebe,jak že to ve světe chodí.
Jo,hohoho.Eh,jediná skvrna na mém heroickém výkonu byla,že milý chorvatský hošík našel azyl u mých rodičů,parazit jeden,to jsem tedy nekousla,ale dnes již ponaučena životem se nedivím to ničemu.A hlavně,se nevztekám na ty,nevědí,co činí..Ale hlavně,dnes si uvědomuji,že jsem z naprosto bezvýchodné situace vytáhla debila a vyřídila mu to nejdůležitější,doklady,pro to,aby škodil v tom svém mrzkém životě dál.No,br.Já si myslela,domnívala se,že svět je nespravedlivý,ee,nene,není,po uzdravení tenkrát z lymesské boreliozy,navíc zdánlivě,jsem propadla samaritánství a chtěla chudáčka,bez dokladů,bezprizorního zachránit.
A tak se mi na to pěkně dnes vzpomíná,neboť mám radost,či mně hřeje na srdci,že tento týden jsme měla radost,ač mi z toho bylo moc smutno a ouvej,v průběhu,že jedna paní měla doma kočičku,co nemohla došlápnout na pacinku a neměla prostředky,na to,aby kočicce nechala pacinku amputovat,Ťapinka jí říká a tak mně napadlo,že by jí mohli pacinku operovat,že by mohl přispět místní útulek,či se zřídit sbírka,což se stalo,paní jela na kliniku a žel,nožička kočičky měla poškozené nervy a tak nakonec došlo k té amputaci,kočička měla po operaci komplikace,je to velká operace,bere se celá končetina,až k ramennímu kloubu,aby si kočička nezraňovala pahýl,tak nejdříve kočička nemohla korigovat svou teplotu a byla v inkubátoru,pak zase měla velkou teplotu,mrzelo mně to,říkala jsem si,co jsem to nastartovala,přála jsem si hluboce,aby to dobře dopadlo a moc mi to bylo líto ulevilo se mi,kočička už je od včera,u paní Ivanky doma,lítá prý jak čert,ještě jsem jí instruovala,jak se za použití mírného,až velkého násilí vpravují bezbolestně léky do chlupatého pacienta a mám takovou radost,tak jsem objednala svým kočenkám baštu a kočičkám taky,dostanou k tomu grátis deku a tomu já říkám dobrý bussines.A ještě doufám a přeji si,aby to dopadlo dobře s holoubkem,kterého mimo jiné objevila Pupík,vedle ve vnitrobloku,tak jsem zavolala zvířecí záchranku a po hodině dilemat holoubka předala,pán si přijel,neměl snad nic zlomeného,pán říkal,že je vyhublý a zesláblý,no a mně v hlavě projelo,jak když jsem byla malá,jak babička říkala,že leukemie je od holubů,starou bačkoru,holubi nemohou přenášet tyto nemoci,neboť mají jinou teplotu krve,tak mně to tak proběhlo hlavou,ty předsudky a rovnání se,co je všechno uloženo v hlavě,v duši,babičce totiž zemřela dcera na leukemii a a pro mně to bylo trauma,celé dětství,bolest a bolest a neutěšenost.Tak to takhle prožívám,já totiž holuby miluji a zvířata,kdysi jsem si přála pěstovat holoubky,poštovní,né na maso,samozřejmě,teď na balkoně to nejde a tak se mé přání vrtly jiným směrem,myslím,že to je tak jako tak spojené,no tak doufám,že holoubek se zotaví a vyléčí ho.Proč o tom tak píšu,asi že mám radost,potkala jsem dobré lidi,soucitné,pomáhající,holoubkovi dali baštu,kočičce domov,mně kočičky radost a lásku a já péči a doklady Chorvatskému Srbovi,každý dle svého.No vždyť,straním se parazitů a nenechám si srát na hlavu,tak už jsem velká,ale trvalo to,byla to dřina.Ale vnímám jistou rovnováhu,že se vynakládané vrací,vždycky jsem vyšťavená.,jako pes,sevřená úzkostí,ale vidím posun,zjistila jsem,že spoustu těch,co mně tepalo,jen vegetativně přežívá,hubu plnou keců.Musím přestat,ještě mně čeká chaotické balení,vzít Pupíka na vycházku a ráno vysvištět.Na Safari...Do Dvora Králové,nejsem příznivcem těchto lunaparků,ale když je tam zvířatům dobře a snad to lidi nějak ovlivní k lásce k přírodě,tak to považuji za spíše užitečné.

A aby byly informace ucelené,tak tady někde tančí kočička a hrají Čerti ve stodole.
http://www.youtube.com/watch?v=4lN91PdFLqI

Nácházím své divoké a nespoutané pudy,jsou naprosto v pořádku,žádné konvence mně nesešněrují,to je pro ty,co svůj jediný jedinečný život promarní vegetativním způsobem života.

Vyjadřuji se obsáhle,budu se stručně balit,už to tak vypadá.