středa 16. října 2013

úterý 15. října 2013

Kočička chaotička



 
Už si každopádně začínám uvědomovat,co mně omezuje,že to nespadlo jen tak zhůry,samo od sebe.Zamyšlený Macíček,co na něj jde blbé světlo,jenže jak posouvat Macíčka,když on mi pak vezme draka ?Je to model na baterky.Vyčistila jsem mu nosánek a otřela očička a nevděčníka jsem pak dlouho neviděla,Pacince ouška a nikdo další zájem neměl.Včera jsem pozdě večer vrátila domů,tak jsem se vznášela a má  mysl plynula na polštáři blaha,začala jsem chodit na wokshop,viz.odkaz dole,abych lépe fotila a posunula se,aby byl Macíček pěkně ostrý,když máme omezené možnosti,třeba díky podmínkám vnějším ...A byla jsem z toho tak  nadšená,z prvního večera,že jsem se vznášela,jak už to tak chodí,čert nikdy nespí a tak,ač se učím unášet,co je neunesitelné,nemohla jsem spát a v noci se převalovala a vrtěla a vnímala,až jsem si nakonec četla,lampičku jsem natočila tak,aby neoslňovala kočičky,Pacinka co se na mně nemohla poněkolikáté uložit,šla pokračovat v pořádném spánku na skříň,do boudičky.Z křesla seskočil Macík a šel si lehnout pod postel na kobereček,ducánkoval,rozvaloval se,pozoroval mně s oušky našpicovanými,pak natažený na zádech usnul,pak se zase protahoval,relaxoval,vždycky,když jsem vzhlédla od knížky,tak  se koukal svými kukadly na mně.Připadala jsem si tak zvláště,při pohledu na Macíka,že tomu všemu rozumí,má v sobě moudrost světa,počátek a konec vědomí ,stvoření.
Četla jsem Drama nadaného dítěte,aneb hledání pravého já,které se v minulém vydání jmenovalo Dětství je drama,od Alice Millerové.Jsem v půlce a už si nepamatuji začátek,ale tolik mi vyvstoupilo to,co jsem vnímala silně,že konstatuji,no nebývá to lehké,někdy je to jen číst těžké.Pamatuji si útržky,že co je pokrytectví a společenská dogmata,jak  pokud je zdání navenek,jak se pak žije těm slabším,dětem.Jak je dětem odnímána duše ,pokud není po vůli rodičů.Musím říct,že mně to vzalo stejně emocionálně těžce,jako Deníky dětí,kde jsou popisovány osudy dětí,v různých koncentračních táborech,takovou stopu to ve mně zanechalo,když matka Hermana Hesse,autora Sidhárty,toho co hledal ....píše,že je Herman ve svých 4 letech vzpurný,později ho dali do internátního zřízení,zřejmě podobného káznici.Vzpomněla jsem si na to,jak jsem kdysi přečetla poprvé Deník Anny Frankové a uvědomuji si,s odstupem času,že děvče netrápila válka,ale vztahy v rodině.Mám už dlouho nepřečtenou necenzurovanou verzi,kterou nakonec její otec svolil dát ke zveřejnění.Tohle mi probíhá hlavou,když nemohu spát a ráno jsem zdálky,jak ministr války,zblízka,jak když ho ztříská.Probíhalo mi hlavou tolik a přitom jsem nejdřív v hlavě řešila,jak splnit úkol,fotografický a tak se mi zacyklily myšlenky.A vzbudila jsem se úplně vyřízená.
Původ byl,že jsem dostala sms od bratra,s kterým nejsem v dobrém vztahu a nevyhledávám ho,tak vlastně nechápu,že má potřebu v intervalu 10 dní mi posílat zprávy,neodpovídám a rozhodla jsem se nastoupit krok další a to mu napsat,ať mně nekontaktuje,doporučeně,že to je jedna z forem stalkingu,posuzovaná po předešlých událostech.Odstěhovala jsem se z chaty,z důvodů nástupu agrese a připadalo mně to nedůstojné a ve chvíli,kdy to přerostlo,dle mých hranic,tak jsem pochopila,že je to jeho cesta a nechala ho být,tak mi přijde dost zvláštní,že on má potřebu mně vyhledávat,tohle mi asi letělo hlavou ,v noci,také jsem si vzpomínala a nedalo mi to usnout.Ještě jsem se v noci usmívala tím,že je přece pozitivní přestat v negativních vazbách a že je to vozembouch,ráno mi bylo příšerně,úplně hrozně,tak bych ráda,aby mně přestal votravovat,ty sms nečtu,ale stejně to na mně působí a i když jsem to kousla v pohodě,přes noc to nějak samo od sebe,zafungovalo v těle.A mnoho let jsem měla zdravotní problémy po lymesské borelioze,tělo a duše,když je v harmonii,tak má velkou úzdravnou schopnost.Po přeléčení antivirotiky mně přešly bolesti svalů,kloubů a také byla ta úvaha,že je to somatické,že prostě jsem žila v agresivním prostředí,což by podporovala reakce,ze včerejška na dnešek,jak mi znova otekly klouby na rukou a rozbolely kolena.To tělo,to je alchymie...Ještě jsou teorie,že se boreliie zapouzdří a vyplaví,pokud je tělo oslabeno,což je také možné,vždycky se mi přitížilo po nějakém emočním vypětí.No,tak jsem dnes byla tak stažená strachy a vůbec mi nebylo dobře,že mi nejde ani ten dopis napsat,nedělá mi to vůbec dobře,ta minulost,se k tomu jen vracet,zřejmě je to nevyřešené a myslela jsem si ,že to mám za sebou.Dokonce mi to vstupuje do snů.Někdy.Zdálo se mi ,že snímám z průčelí chaty,na lodžii,jak na podestě paroží připevněná,křídla,co byla šedá a zaprášená,že je stačí oprášit  a budou bílá,bělostná,přišlo mi to jak křídla anděla.A byly moje.
Tak takové se mi zdají sny.
A taky to mám vidět pozitivně,naučila jsem se krásně boxovat,co boxovat,naučila jsem  se thajský box,muai -thai,je to krása pohybu a velmi účinný prostředek pro obranu,v případě napadení,to se může hodit.
Zamindrákovaný agresor,takový primitivní a neotesaný vozembouch,jo !!!Každý svého osudu strůjcem.A stejně nejlepší je zoologie ,ta to vysvětluje bez příkras,Konrad Lorenc,jak pozorováním popsal,jak ventilují agresi husy,ponoukáním a jak já to dlouho pozorovala na lidech a pro klid vlastní duše je dobré,dokonce moc příznivé,z takového odejít  a neúčastnit se a proto mu neodpovídám,jen ať hledá ventil jinde,houser jeden nablblej.A ještě jsem nedávno četla definici fůrie,myslím,že je to ten samý typ,co jsem už pojmenovala a to harpyje a to je se domnívám,ženký prototyp agresorky.A vůbec jsem neviděla,že to mám blízko,já to neviděla,byla jsem slepá,jak patrona.Možná to tak bylo vždy,odjakživa,jen já se domnívala,že je to jinak.Začala jsem to vidět,až když rozbíjel moje věci,dřív je bral,prostě překračoval hranice.Odjakživa.Nastal čas ho zastavit.Na mých hranicích.Nastavit mu hranice.
 
Poslouchám viz.dole Jaroslava Duška a znova hledám rovnováhu.Prostě Jarda je řízek.A není nad humor a přístup k životu,kdy je třeba radosti a laskavosti,to je víc,než vypruzelost a agrese.
Elixír zdraví jsem nezkoušela,až zkusím,vynechám česnek.Zázvor,nastrouhaný,či nakrájený a mátový čaj,z čerstvé máty je velká dobrota.
 


S podzimem jako kdyby se roztrhl pytel s nachlazením a chřipkami. 

Protože to jde vyřešit i bez chemických preparátů zvaných léky (Jaroslav Dušek říká "leky" - od slova lekat), přinášíme osvědčený recept na elixír zdraví.

Psychická pohoda a relax nebo meditace znásobují účinky!

@[432540700162941:274:Odcházíme ze systému], který vytlouká klín klínem (v tomto případě nachlazení práškem). 

Znáte další elixíry? Podělte se s námi o recept :)

Inspirace od: Simon Ruffini
 

--
Našli jsme na stránce Fundacia Koci Pazur
@[122209561123059:274:Bydlím u své kočky]


 
 
 

 
                                      http://www.youtube.com/watch?v=yb-7h899-Yw



pátek 11. října 2013

Letem surealistickým světem


 
 
Podléhala jsem viroze,vypadá to,že se úplně potento můj ntb,používám starý a nový je v opravně,vypadá to beznadějně,jo hlavně si tam ukládám všechno,to je ještě horší,než do mé hlavy,tam se sice často leccos přehází,ale technologie počítačová je na tom mnohem hůř,to si tedy honím kočičí tričko.To tedy.V úterý jsem se plácala s teplotou městem a  bylo mi mizerně,hlava mi duněla .....
 

 
až do včerejška,kdy jsem vyrazila do Nudlí,tedy Nuslí,do Rosety,na poslední relaxační válení se,abych se to naučila,usměrňovat sebe,jsem podcenila obuv a ve svých frajerských růžových converskách to nebylo úplně ono,vzhledem k počasí deštivému,poslední dobou se mi stalo,že má mysl vskutku směřuje za myšlenkou,což je zpropadené,protože se mi včera krutě nechtělo žít,natož existovat,no ....jsem tady,měla jsem příležitost přesměrovat mysl,jo,jo.....A to tak,že frajersky vystupuji,v ruce s deštníkem z tramvaje,no a ....kočky a koťata,kocouří,to Vám bylo,pán se mně ptá,zda jsem v pořádku,povídám,že jo,že jsem se nestačila leknout,pán povídal něco,že on se tedy leknout stačil a ještě mi vypadl můj kulatý balzám na rty,z kapsičky,no kočky a koťata a kocouří,tak rychle jsem vyjela po schodech z tramvaje,jak mi nahoře ujela podrážka,že když jsem se dole zvedala,když mi pán pomáhal se zvednout,tak bych sama nevěřila,že jsem celá,až když jsem se zvedla,tak mi to začalo docházet,že se zvedám.Na pána jsem koukala,jak čerstvě vyoraná myš a letmo zkontrolovala,že ze mně nic dalšího nevypadlo,jsem nezlámaná a živá,přestupovala jsem na Synkáči a byla to 7,mokro všude,vody,pršelo už pěknou chvíli,měla jsem mokré boty a nejezdila 11,po drahné chvíli začínajíc vnímat otřes jsem  vyrazila pěšky,došla jsem až do hospody,kde máme čvrteční různě pravidelné soáré a říkala jsem si,že to jak jsem mokrá zcela jistě odstůňu,když už mám teplotu a potím se a je mi už několik dní příšerně a vyprala jsem várku kapesníků a bolelo mně všechno,kosti,klouby.
 

Tak po takovémhle prostydnutí jsem dnes ještě dopoledne chořela a musela něco vyřídit,no nebylo mi dobře,ouvej mi bylo,do večera jsem něco vyřizovala a jak vysvitlo mezi mraky sluníčko,mezi deštěm,šla jsem se stativem za ním.Na Jiřák,na náměstí Jiřího z Poděbrad,tam kam zapadá sluníčko.

 
S deštníkem a botkách,co včera byly mokré jsem vyrazila,v hlavě moc těžko.Já co se neumím soustředit,jsem chaotička mi pak najednou vypadne čas a svět kolem.
 


Sluníčko zapadá rychle a pak je tma,v tom notebooku co nevydržel,mám všechny graf.programy,ač tu mám Windows s licencí,zřejmě bez Wordu,kéž by se i můj ntb. zázračně uzdravil,myšlenky opustily mou hlavu,uběhl mi čas,hrála tam nějaká kapela,tak mi to rychle uteklo a byla tma,byla jsem vymrzlá,dala jsem si svařák a vyrazila neprodleně k domovu,nesmrkám,nemám rýmu,jen mně ještě trochu studí nohy,Pupíček se na mně kouká,nasunula se k větráku ntb a hřeje si zádíčka.Kočičkám dnes přišla strava,ráno byly mističky prázdné a Macíček se nezvykle a velice pohyboval,dostaly i konzervičku,když byly,kočenky i s Macíkem vzorné.
 
Každá jiná,jedna osvícenější,jedna tmavší.Celou dobu,co píšu a třídila jsem fotky poslouchám toto,
zřejmě je Mudr.Hnízdil jeho žák,ten se věnuje psychosomatice,byl žákem doktora Šavlika a do Rosety jsem šla,před několika lety,na vyšetření  Mudr.Hnízdila a teď jsem tam chodila na relaxační váleníčko a musím říct,že moje racionalita bere za své,vždyť věřím živému vesmíru,stvořitelům všehomíra,doteku bytí na Gran Sasso,vždyť vizualizace,fantazie,představivost to je ....je to můj zdroj životní energie ???
 

No,tak poslouchám,jak je svět prolezlý psychopaty,je,jen jsem to asi nechtěla vidět a je dobré reagovat velmi obezřetně.Podepsala jsem několik petic,proti vraždění pejsků v Rumunsku.Jak jsem se mohla dlouho domnívat,že lidé jsou vývojem a blahobytem humánnější ?To jsem tedy žila v těžké iluzi,je to o charakteru,nezáleží na vnějších podmínkách.


To je můj nejoblíbenější objekt,samozřejmě,až za kočičkami,Pupíčkem a spol.
Tohle mně dnes přelétlo,přes nos.

Člověk dospívá v okamžiku, kdy začne lásku dávat, namísto aby ji vyžadoval. Když začne překypovat a sdílet, když začne rozdávat."
- Osho

A večer se linul krásou a příjemným,sice mně studí nohy,ale zřejmě jsem se uzdravila z chřipky,vypadá to sice dost protichůdně a nepravděpodobně,ale je to tak.Nebo se mi ulevilo,ale to tedy velmi náhle.Jak ten Koukolík povídá o psychopatech,jak jsou chtiví moci,tak ti samí defilují v literatuře dějin sexuality,všichni známí diktátoři,vládci,státníci,ti co se proslavili většinou krutostí,dosáhli na poli moci velkých úspěchů a často je držela na oprati nějaká ženská.Koukolík tedy vidí psychopaty všude,snad mírně přehání,ale nepřehání,teď se přu sama v sobě,ale potěšila mně citace mého oblíbence Konrada Lorenze,prostě zase si musím přečíst,toho úžasného moudrého pána,co celý život pozoroval zvířata a viděl na lidském chování mnohé,byl takový vizionář,tak moudrý a laskavý.Imprint,vtisknutí a ponoukání,to si pamatuji,imprint je důležitý,to pak housátko pochoduje za tchoří kůží,jako za maminkou a ponoukání ?Konrad Lorenz to sledoval u hus,jak se hašteří a to,co vypozoroval a popsal u lidí,to tak neuvěřitelně sedí,podívám se na lidi,jak se navzájem hašteří a vidím husy,jak kejhají,nejhorší na tom je,že jsem to viděla zvenčí a únavou,či něčím zážitkem jsem do toho spadla taky,uf,jak je důležité se vymanit,z bezobsažného hašteření.Život je velký zázrak a dar,je třeba ho žít,dle svého.A Koukolík mluví o pasivitě lidí,bez toho by byla efektivita psychopatů nižší.....
Tak nad tím se zamyslím.Tak to jsem to tedy dost rozvedla,což ?V kapse jsem měla kamínek,co jsem našla na Gran Sasso a ten mi nevypadl,vypadl mi ametyst,který měl špičky a má chránit,před zlem,vždyť říkám,že jsem úplně iracionální,ale je to tak.
Vizualizace při relaxaci a představy,uvolnění mysli,jak jsou ty síly zablokované a jak se ozývají a chtějí být probuzeny k životu,od minula jsem jak praštěná prakem do brňavky a ještě zmatenější,než obvykle.Zdály se mi sny,zapsala jsem si je do ntb,co je lazar,ten papír,jako nosič,ono je to důležité,je to pěkný nesmysl ukládat do paměti pc,papír je papír.Koukolík popisuje,jak fungují zbraně a jak se lidé chovají navzájem k sobě,....pochybuji o psychopatologii davu ???Aby nevznikla mýlka,tento dokument je už starší,Koukolík mluví o možném umístění radaru do Brd,což je několik let vyšuměné pasé a pěnice Vlasta je odložena a zapomenuta,to z důvodu,aby neprokecla ty zloděje,za jejíma zádama,tak je teď potichu.Takže Koukolík mluví o islamistickém jaru,které loni nastalo,(v Egyptě)několik let před událostí.A říká na konci,že všechno je jen na nás.To mně to unavilo,dnes .Úplně jsem se ušima zaposlouchala a fotky roztřídila a zaposlouchala se znovu.To mám z toho hlavu těžkou,ale neva,pro mně je lepší vědět a něco s tím dělat,začínám vnímat změny,které vnímavější a citlivější vidí prostě dřív.

 

pátek 4. října 2013

Mezinárodní den zvířat

 

Mezinárodní den zvířat připadá na 4. října, na počest Sv. Františka z Assisi, který v tento den r. 1226 zemřel. Tento mnich františkánského řádu zasvětil celý svůj život péči o nemocná a opuštěná zvířata. Podle historických pramenů se zvířaty dokázal mluvit.

 

 
Mezinárodní den zvířat připadá na 4. října, na počest Sv. Františka z Assisi, který v tento den r. 1226 zemřel. Tento mnich františkánského řádu zasvětil celý svůj život péči o nemocná a opuštěná zvířata. Podle historických pramenů se zvířaty dokázal mluvit.
 

Zvieratá sú súčasťou a krásou života na tejto planéte. Život bez nich si už len ťažko vieme predstaviť a dnes, k príležitosti Svetového dňa zvierat si ešte viac uvedomujeme, ako veľmi zvieratá obohacujú náš život a vyjadrujeme im vďaku, ktorá im za to náleží. Svetový deň zvierat je oslavou vzťahu medzi ľudstvom a ríšou zvierat a mal by nám pripomenúť, že naše chovanie k nim by malo byť vždy ohľaduplné a láskyplné. 

Na deň 4. október pripadá sviatok sv. Františka z Assisi, ktorý bol veľkým milovníkom zvierat a je zároveň patrónom zvierat a ekológov. František zomrel večer 3. Októbra 1226, čo ale podľa vtedajšieho počítania času sa počítalo už k nasledujúcemu dňu, preto sa jeho sviatok slávi 4. októbra. V roku 1228 ho pápež Gregor IX.vyhlásil za svätého. Svetový deň zvierat bol ustanovený na Európskej konferencii ekológie vo Florencii v roku 1931 a spočiatku mal upozorniť na kritickú a neutešenú situáciu ohrozených druhov živočíchov. Neskôr sa začal vzťahovať na všetky druhy zvierat a postupne sa oslavoval po celom svete. 

Dnes by si každý mal nájsť viac času ako zvyčajne na zvieratá. Pre nás, majiteľov zvieratiek je to príležitosť napríklad zobrať psíka na výlet, dať mačičke väčšiu mňamku ako obvykle, ale  samozrejme by sme nemali  zabúdať na ostatné zvieratá, ktoré bohužiaľ toľko šťastia nemajú. Prispieť trebárs menším darom, finančným alebo materiálnym, a ak to nie je možné, tak aspoň vyvenčiť psíčkov z útulku...určite im to urobí dobre. Každý dobrý skutok sa počíta.

--
@[430932396980210:274:Bývam u svojej mačky]

 
 

středa 2. října 2013

Proti ... slunci

 Tak dnes jsem experimentovala,takové svítilo ohromné zapadající sluníčko.


 S Pupíčkem jsem byla v pátek a v úterý na kontrole ,dostala atb a v úterý se vysadily léky,proti bolesti a uvidí se,už trošičku pookřála a v neděli byla chvilku venku,zase měla fousky od pavučin a prošmejdila okolní latifundie,za plotem.
 Z okna na Pupíčka koukala emerická kámoška,Pupinka ji neviděla.V neděli jsem byla na koncertě,Mark Foggo v Rock Café,vytancovala jsem se,podepsal se Térezce na ňadra,jsme jak malí smradi,jo,jo.A jemu je šedesát,či nějak tak,tak to má elánu,jo,Anglán je to,muzika má název ska,neznám přesně historii,tak pomlčím,s Terezkou jsme zavzpomínaly,jak jsme byly zhruba před rokem v Crossu na Doreen Shafer,zpívala s nějakou českou kapelou,jinak vystupuje s The Skatalines,už celých 50 let,je taková malinká a kulatá a pěla,jak anděl,no prostě nádhera,no takhle...
http://www.youtube.com/watch?v=bkWvnimHfB4&list=PLAD3221B44509D1A1
no,prostě nejlepší a ta energie  ....
A v pondělí byly v Sonoře ochutnávky rumu,itinerář možná ještě naskenuju,protože ty destinace procestovat,by bylo moc krásné,takhle jsme si vystačili s historií rumu a ochutnáváním,skoro všechny vzorky jsme daly,spolu se Zuzkou,napůl,z důvodu ekonomického,no bodejť,chutě vanilky,pomeranče a některé měly i 60 %,tak jsem ráda,že ochutnávání je to spíše symbolické.Probrali jsme vnitřní a vnější makroekonomickou situaci v zemi České,podnikání a to,co je možné zde a jaká je taky,řekněme " štábní kultura " chování,co se odráží v podnikání,dodržování zákonů a zákony přímo stavěné na nečestnost,jak se vědělo o tom,kolik se sem dováží metylalkoholu a že se neocitá ve směsích do odstřikovačů,tak,tak,tak,k tomu není co dodat.
A rum se zajídá čokoládou.