Kočička v obraze

Kočky a kocouří a koťata,ten večer,ten byl doslova katarzní ....a to je co říct,když kočička nemá slov ....Mysterium,jo,přichází pod tlakem.

A ještě jsem chtěla říct,všem co psali a kontaktovali,vzpomněli si,že vím,monitoruji a děkuji za přítomnost,jsem též přítomna,myslím na každého,kouskem své mysli.Jsem potichu,že hledám něco v sobě,né,že nekomunikuji,jsem totiž kontaktní a komunikativní bytost,jen jsem měla potřebu ve svém životě něco osvítit a přijít na něco sama v sobě a tak se usebírám se do sebe,pro poznání,vždyť o tom píšu ......kočky,kocouří a koťata,cítím mysterium a prožívám ...Je to někdy dost dřina a hodně potu,ze strachu a obav,co zatemňoval mysl,budiž světlo.Dobré světlo !!
Ještě k nočnímu focení,to by nebyla kočička kočičkou a sama sebou,kdyby si nezapomněla destičku ke stativu,kterou nechala připevněnou na starém fotoaparátu a solidarita,s kterou byl půjčen kočičce stativ vyvolala v kočičce takovou vlnu,že ten den prošla katarzí,vnitřní,rozrazila dveře,domnívaje se,že zase zapomněla klíče,od bytu uvnitř a s tím,že se nedá nic jiného dělat,s lítostí si opět vyrazila dveře,jedním muaithajím výkopem a ejhle,zámek zůstal nepoškozen,kočička někdy nezamyká,máme dvoje vchodové dveře uzamykatelné a sic všetečný Pupíček je schopná se producírovat po baráku,poté,co si otevřela dveře,na to raději nemyslet,tak jsem měla dojem,že mám klíče doma,byly v tašce,byly tam,ač jsem je hledala,nevěděla jsem o nich a vážně jsem propadala velké lítosti,že si znova musím vyrazit dveře a nechat opravit zámek.Dveře jsem vyrazila,klíče na skříňce nebyly,zavětřila jsem,našla je v tašce,zámek celý,celým mým tělem,duší a myslí projelo uvolnění a vysvětlení jedno z mnoha je,že mám klíče od svých dveří,mám je u sebe,cesta kudy procházím je otevřená,jen ty klíče vzít a odemykat .....Už jsem psala,jak se mi zdál sen,o andělských křídlech?Dnes se mi též zdál sen,ale to zas jindy .....