čtvrtek 16. ledna 2014

Kočičí zrcadlení

Sobota 8:33

Dobré ráno miláčku. Doufám, že jsi se dobře vyspala. Já celkem ano. Proč jsi se dosud nevdala a nemáš děti?

Sobota 1:44 odpol.

Ahoj miláčku,vyspala jsem se krásně,i byla svěže bdělá,odpočinutá,asi prospělo běhání,to byl výborný nápad,výkon hodný medaile a to přímo olympijské ?Cítím natažené nárty,trochu,nejsem zvyklá,nemohla jsem dýchat,což vlastně nemohu z důvodů,o kterých přemýšlím.To je otázka,přes FB odpovídat,nu tak dobrá,zastávám sama v sobě ctění hodnot vnitřních,ne vnějších upevňováním institucionalizovaných jistot,jsem křtěná a mám iq v pásmu nadprůměru,tak mně jistoty stáda a davu nenaplňují,vnější odraz obrazu,kdy prázdní duchem se obracejí k vyvolanému obrazu Boha,hledají Boha v instituci a slovu těch,co zde na Zemi Boha zastupují,který je především v duši,vzniká vevnitř,tudíž ho ti,co ho hledají ve vnějším světě vlastně ztrácejí.Bůh je abstraktní,tak nemohu zazlívat těm,co mají potíž si vvybavit vyšší level představy a abstrakce,než řízek v neděli na stole,že nevidí Boha a pak žijí,přes to,že delegují že v něj věří,jako dobytek,zejména v lásce k bližnímu svému,proto jsem se nevdala,moje jistota je vnitřní a nemám potřebu ji upevňovat vnějším závazkem a pak žít,jak v Sodomě a Gomoře a moralizovat druhé,že tak nežijí.Právě včera si babička zlomila žebra,máma tam jela,dostane lekci,jak ji příbuzní po smrti babičky kopnou do prdele a pokud si tam barák,koupí,tak bude nadosmrti brečet,jako želva,snad to ještě chvíli vydrží a babička se uzdraví,děda umřel ,jako pes,tak se totiž ti institucionalizovaní katolíci a sezdaní s rodinami navzájem chovají k sobě ve skutečnosti,tak doufám,že nebudu v brzké době absolvovat prožitek rozloučení s babičkou s urostlým bodyguardem za zády,jako vystěhování z Těptína,zase to přinese jako vyvážení velmi vtipné vyprávění.Děda umřel,jako pes na ARU v nemocnici Stefanie v BN,byl zdevastovaný a to stádo debilů ho štvalo,jako zvíře,dokud mohl,když už nemohl,babička mu podrazila berli a to doslova,tak upadl a zlomil si krček,zaplať pánbu,že jsem v době pohřbu byla na horách,zas takový žaludek na pokrytectví nemám a pokřivenou pseudomorálku.(Stačilo,že já se 3x dostala na Aro,ač se to nesmělo,se na dědu podívat a ten zasr. looser strejc se nedokázal ani za celý den do nemocnice dovolat,stačilo dědu uklidnit,že to bude dobré,před operací,on se v podstatě zbláznil strachy,dostal při narkoze ještě mrtvičku,protože nebyl svým zasr.stádem uklidněn,že to bude dobré.Mně stačilo,co jsem slyšela,jak blouznil,co volal,na Aru,kde byl,protože byl nestabilizovaný,se srdcem,co se mu předbíhalo,s počínajícím zápalem plic,vyčerpaný fyzicky,v podstatě bez výživy,jak koncentráku,(co naši přivezli v sobotu za jídlo,v neděli jim odvezl strýc a sežrala pravnoučata),běhal mi mráz po zádech,předpokládám,že strýci se kroutily střeva hrůzou,že by ho telefon stál pětikorunu a taky vynaložení námahy,teď se mu kroutí střeva v kostele a má špatné svědomí,že je sráč a je,chová se tak,snad nesežere granule kočce,co jsem tam poslala a vrátí mi hrnec na špagety,pokud babička umře.Jinak tam vlítnu a udělám krátký proces.Hlavně,že je zajímá vnější fasáda,navrh huj a vespod fuj.Zádušní mše,za dědu byla opulentní,několik let trvalo,než toho bylo dosaženo,taková to byla dřina.Peklo na ně.Už ho mají v životě,tak žijí.A já jsem se rozhodla,ve svém životě,již jako dítě,že budu žít tak,jak cítím v souladu se sebou,abych mohla stát za sebou,co jsem viděla odpradávna,co mně neoslovovalo,ale bylo to dost útočné a omezující,samo bez obsahu,tak jsem se rozhodla jít svou vlastní cestou a ne být něčím klonem,když vidím v očích těch,co nemají vlastní identitu,jak parafrázují prázdná slova,bez obsahu,stejně by mu nerozuměli,tak mentorují,co by ostatní měli dělat,podle nich,jo,vždycky na Vánoce a tak jsem měla možnost vidět a prožívat,teď si vypisuji traumata,kterak se smečka vrhla na pomeranče,které přivezla máma a roztrhala je,já stála vedle,čuměla,jak vrána,přitom jsem měla pomeranče stejně často,jako oni,na Vánoce,bylo mi asi 5 let.Tak jsem se trochu rozepsala,snad je to pochopitelné,že ctihodnost není dána ctihodným postavením a vnějším obrazem,píšu,co jsem měla možnost vidět,za fasádou a rozhodla se žít po svém a nelpím na vnějších formách,jako je instituce manželství .Neřídím se vzorem deformovaným a nemám potřebu dělat to,co dělají druzí,jen proto,že to dělají ....Tolik k odpovědi na manželství,vnitřní je pro mně důležité,nikoliv vnější ritualizace obřadů a klanění se zlatému teleti.A děti ?No,když už jsem v sobě srovnala strachy,z toho,že co kdyby ...co by bylo,kdyby ..mi třeba umřelo dítě,jako babičce,že bych se z toho ..,prostě to neunesla,tak vím,že to tak nemusí být a potomka chci,proto jsem chtěla kavárnu,aby jsem si mohla dovolit a zaopatřit dítě,trochu se to stalo jinak,než jsem si představovala.Tak uvidím,zda budu mít potomka,zřejmě hledám cestu.Jak to dělají jiní,netuším,neboť nelze implantovat to,co vyhovuje jednomu na druhé.Já to měla a mám takto.Já praktikuji dle mého čestnost k druhému,ujasňuji si v jakém svazku žiju,co si od něj představuji a co přináším,v neposlední době je pro mně důležitá prevence pohlavních chorob,vzhledem k tomu,co je možné a to i to,co si člověk do určité chvíle ani neuměl představit ,v jakém jsem žila v růžovém obláčku fajn vztahů,(po určité nanadálé zkušenosti,kdy si jeden pán myslel,že pokud je ženatý,tak nemoci musí pocházet,z jiného zdroje,zřejmě považoval manželský svazek za lék,proti pohlavním nemocem,stejně jako Afričané si léčí AIDS pohlavním stykem s pannou),nepotřebuji k tomu posvecení intitucí,strašení peklem a ošetření podílu majetku,z toho mám svou zkušenost,i bez toho.A vysvětli mi,prosím,proč lidé žijící v manželském svazku,navazují sexuální vztahy jinde a užívají si,kdykoliv mají příležitost a proč tak žijí,co jim to přináší?Já tomu nerozumím,že lidé žijící ve svazku volném,jsou si věrni a vyhledávají se a jsem překvapena,že ve svazku papírem podloženým ..flirtují,kdekoliv se jim zamane,hledají sex všude kolem,všímala jsem si toho,kolem sebe,proč to dělají,co chtějí ?Vědí oni sami vůbec?Čemu to slouží ?Co jiní,jak to máš ty ?

 Tak bylo v Praze minulý týden,když vykouklo sluníčko,tráva svěže zelená.

 


sobota 11:36dopol.
zdravím Jaňul,zrovna objedváme.co máš dobrýho?
Ahoj Martine,krásný den přeji,měla jsem těstoviny a k ránu kakao na usnutí



 
A tak jsem poskytla zradlo a nebyla mi dána odpověď,doposud,jak to chlapík vlastně má ?Sama sobě jsem si nastavila zradlo,co mně vlastně v životě tak trápilo,hodně to prožívám a vnímám to,dnes je úplněk,katarzní den,transformace,přeměna,tak rezonuji.
Prožívám.Prociťuji.
Vypisuji se sem,s tím,co už nemám potřebu tak sdělovat a být zranitelná,tak jsem odepřela adresu svého blogu,proč ,chlapík může nahlížet do mně,všechno má svůj čas.
A druhý úryvek,jak podle sebe soudím tebe,další zrcadlo,docela roztomilé,chlapec,sám by pařil,tak toho,co nespí v 5 ráno otipuje na pařmena,to jsem se tedy pobavila,víc než pravopisem,roztomilé.
Zvláštní,že dřív se mně to dotýkalo,zrcadlila jsem druhé do sebe,co si myslí,jak mně berou,tak to už vnímám jinak.Tak prožívám sama sebe a nahlížím a vnímám,nazývám mysteriem,tomu co mně přesahuje.To,co je tak nevysvětlitelné a neuchopitelné.Je pravda,že kočička má obzvlášť dlouhé vedení.Dlouho,půl života mi trvalo,než mi došlo,že je třeba se od zdroje násilí a konfliktu oddělit a tím budu v bezpečí ...A ne rovnat štěkající se psy,vylévající si frustraci a napětí na mně.O tom se chystám psát,to je téma,co se mi otevřelo,psaním blogu,otevřeně,ale zároveň chráněně,tak,že jsem něměla toho,kdo by mi oponoval,říkal,že to tak není a podobně,nepotřebovala jsem diskutovat,ale prožívat.
Při úplňku můžu říct,že spím s medvědem Brundibárem v náručí,dostala jsem ho ke křtu,já si pamatuji vše,od 3 let,tedy Brundibár si pamatuje víc,zhruba o rok a půl,tulím se k němu a to co prožívám,je naprosto iracionální,pochází to z hloubky duše.
Co se mi to zrcadlí,odehrává v životě,co mi to dává,jak to,že je možné,že potkám někoho,který je úplně stejný a totožný,včetně nemoci,vlastností,potkám ho,aby mi připomněl a osvěžil pamět,jak to tehdy bylo s někým úplně jiným ?
Tak to jsem tedy zvědavá,z jakého důvodu se mi vrací do života někdo,s kým cítím tak zvláštní propojení a vzhledem k situaci a zkušenosti jsem obezřetná a nedala jsem adresu blogu,to proto,že nevím,zda už je má rozpoznávací schopnost v pořádku a poznám agresory a útočníky ?Každý  je opatrný a pozná se,podle činů,jaký kdo je.
Proto rezonuji a tak se vznáším,ve svém snovém prostoru,kde na mě cenily zuby noční můry a děsy a jsou realitou,prožívám a uvědomuji si a prociťuji ,zřejmě pod tíhou stresu to vychází ven na světlo.A
proto píšu o úplňku,jako tranformaci,o léčení,o katarzi,o možnosti změny,o cestě,ze tmy do světla.
Mysterium.
Vlastně tím sáhodlouhým psaním,přes medium,jako zprávy jsem vypsala to,o čem píšu zde,jak to vykrystalizovalo,co je tedy to,co tížilo mou duši.
A poslední doba,několika měsíců to osvítila docela dost,že sbírám sebe a usebírám se k sepsání toho,co najednou nahlížím jinak.
Kočička si vždycky nejlépe poradila improvizujíc,tak je to v pořádku,krásný úplněk .Všem bytostem plných světla a vlkodlakům.
 

1 komentář:

  1. Jednoduší lidé mají život jednoduchý a složití, složitý. Hledáme všichni, co nalezneme nemusí vždy být dobro a opatrnosti není nikdy dost? Kdo si je vědom, má to vždycky těžší, neb, "nevědomost hříchu nečiní„.
    Objímám tě kočičko. Babča Anna

    OdpovědětVymazat

Jste vítáni.