Vnímám svou tenzi,je jako mince,co má dvě strany,svůj rub a líc,negativ a pozitiv,otisk ...
jsem napnutá,jak šelma,co si jí představuji,ke skoku,tak černá panteřice,černá panteřice,z údolí Šangri La,co jí colonel Shute zabil mláďata,tak ta panteřice,zakousla colonela Shuta,na konci knížky,na konci příběhu.Tak mi nějak dochází,že to byl konec zmíněného colonela,nikoliv panteřice.Začátek a konec,jak je to důležité,symbolika,nejdříve musí něco zemřít,aby vzniklo nové.
Stojím na takovém prahu a cítím tenzi,protože mám strach.Je načase zakousnout colonela Shuta,ve všech jeho podobách.Trošku se bojím,protože mám bujnou fantazii a cokoliv si představím,dovedu i zrealizovat,samozřejmě,že realizace se velmi často liší,od té původní představy,ale dovedu si klidně představit,co by se mohlo stát,kdyby mi povolila sebekontrola.A to jsem právě zjistila,že ta mi jen tak nepovolí,tudíž konečně panteřici kočičce došla dobrá vůle a vyklepne své colonely Shuty s úsměvem na tváři.Jen má trochu strach,kolik toho v sobě má natlakováno.
Možná jsem citlivá a vnímavá,no jasně,prostě vnímám jemné tenze,jak se něco cosi mění.Mluvím v záhadách a symbolikách,ale konkrétně se mění vztah k lidem,možná je to můj pocit,nastavuji hranice.
Moje důvěřivost a naivita,bezbřehá víra v dobro,jak byla zneužívána a jak jsem měla ještě špatné svědomí,že dělám málo,no pak se ve mně hotoví ke skoku černá panteřice,z údolí Šangri La,jo,to má logiku.
Konkrétně příklad,jak jsem absolvovala schůzku s poradcem,ohledně financování,no,věděla jsem,že ztrácím čas,ale chtěla jsem být zdvořilá,nicméně pán zběhlý,se kočičky blbky ptá,zda byla se schůzkou spokojena,zda by dopuručila svým přátelům tyto služby a komu,kočička,blbka,největší hňupka,v euforii snad sama za sebe,říká zdvořile,ano,jistě,pán,jak vlk z Karkulky sladce,ano a komu?Kočička,samice,od přežvýkavce,mezičlánek mezi láčkovcem a penisem,dutohlavá trubka,nadiktovala ze svého telefonu kontakty a zaměření oněch přátel,to víte,kočička naivní,blbá idiotka,ráda,že má vopruz za sebou,najednou znejistěla a povídá,to víte,já ale enemohu jen tak dávat kontakty,já se těch lidí nejdříve musím zeptat,zda budou souhlasit,já Vám to potvrdím a zavolám.Tak si konečně kočička hotentotka uvědomila,co si způsobila,nejen,že ztratila několik zbytečných hodin,cestou a na schůzce,ale také ty lidi musí obvolat a zeptat se jich a tomu oslizlému blivajzovi,co kočičce tykal,musí zavolat zpátky a protože je kočička grafomanka,tak by to rozepisovala,do alelujááá,no což možná neva,ale zřejmě jí takové skutky vadí a neumí je rozeznat,no tak kočičce nezbývalo obvolat své přátele a už to stálo za to,byl to takový experiment na dřeň,intorspekce,protože,ač kočička blbka,nejblákovatější,důvěřivá,naivní,lehkomyslná,tak s posledními pudy sebezáchovy pohromadě obvolávala své přátele a při tom ji docházelo,čím se vlastně takoví prodavači teplé vody živí,co je jejich obživou ?
No jasně,živí jsou z takových,jako kočička,co v dobré viře neumí říci ne,aha.....tak jsem obvolala svých zhruba deset přátel a postupně mi odcházelo,co je pán za parazitní pijavici,když nikdo neměl zájem,že tento prodavač teplé vody,je vítaný všude,asi tak jako osina mezi půlkami,jen dvě mé kamarádky se smilovaly a mohl jim zavolat,ostatní kontakty jsem mu zakázala,jednu mou nejlepší kamarádku tak vopruzoval,že se mně ptala,kdo to je,odkaď ho znám,že jí strašně votravuje,no tak jsem vysvětlila situaci,také jsem se k němu dostala,jak slepý k houslím,přes chlápka,o kterém ještě dnes bude řeč,jak jsme tak seděli v kavárně,tak mně zkontaktoval s tímhle dívným týpkem,co jeho sebeúctu nepoškozuje to,že je splachovací a ještě si na tom založil obživu.Tak tato eskapáda proběhla někdy na jaře,vyhodnotila jsem,že už to nikdy neudělám,že si dám pozor,komu skáču na špek a kam si chodím,pro rady,no a co se nestalo,minulý týden mi volá kamarád,že pan Tihelka ho kontaktoval a odvolával se na mně a mně svitlo a bouchly ve mně saze,tak jsem řekla,že to dám do pořádku a panu snaživému,splachovacímu a oslizlému prodavači teplé vody,panu Tihelkovi jsem napsala,že tohle tedy ne a že mu zakazuji ty kontakty jakkoli používat,že si nepamatuji,že bych mu dala k tomu svolení.Vytřela jsem s pánem podlahu,tak že si to bude doufám pamatovat.Ještě mi zavolal a tak jsem mu to zopakovala,když mu to jednou nestačilo.A je to,kočička průserářka se staví na vlastní nohy,strašně u toho kvílí,ale co se dá dělat.A vzala jsem si z toho ponaučení,jak si člověk ani nevšimne,těchto podprahových manipulátorů a jak umí zneužívat,jak se pak člověk cítí,ve svých pocitech nepěkně,že třeba nevyhověl,tak mé pocity a instinkty šelmy mně řekly dost,tohle si kočička líbit nenechá a naučí se všímat,kdy k těmto jevům odchází.A tak jsem zvědavá,co udělá onen pán,co mi předal kontakt na pana Tihelku,až mu pošlu sms,s číslem svého účtu,kam má přeposlat peníze,které jsem mu protislužbou půjčila a on tu službu neodvedl,chápu,že to není příjemné,no nicméně se nechám překvapit,kolik srceryvného bych mohla vyslyšet a proto mu to pošlu sms,tak kočička se dala do boje,tak nemůže skládat zbraně.A řve ve mně šelma,připravená ke skoku,když si uvědomím své předchozí životní zážitky,jak jsem se nechala zneužívat a fungovala,jak samaritánka.Zachránkyně parazitů,dlouho mi vrtalo hlavou,čím se živí ti,co nevím,čím,už to vím,takhle zneužívají přirozené dobroty druhých.No,to je odporné.Vím,jsem soucítící,je to jejich maximum,víc nemohou,ale i já cítím,že dál nemohu a možná jsem na svém maximu a tak jsem se rozhodla se tohoho parazitního systému neúčastnit,ze své vlastní svobodné vůle.
A přitom je na světě tak krásně,jen mně svírá taková úzkost,přitom jsou i pěkné chvíle,sic mi nebylo dnes dobře,ale pozorovala jsem Macíka a dle odhadu vidím,že bych ho měla zvážit,neboť se domnívám,že by mohl vážit i více,než 5,60,Macinka mi chrupe na nohou,Pacinka také,Míca opodál,Macíka nevidím a Pupík je taky z dosahu.Pupíček se nechá vypustit na balkon,aby po chvíli mňoukala,že by zase ráda domů.Takové malé bytosti,kočičky a takové radosti.A takové zlo pochází od lidí.
Nevím,co si myslet o lidech,co adorují pomoc,protože za úsměvem se skrývají ostré zuby,lačnící po soustu,v tom duchu se ke mně dostal tento odkaz a mně už nic nepřekvapí,nevím,zda je to můj dojem,nebo zda je to takový vliv doby,že pravda má tendenci vyjít najevo a jen je otázka času,kdy se tak stane.
http://www.catholicarrogance.org/Catholic/MotherTeresa.html
Jak ta zvěrstva jsou páchána,proti těm,co se neumí bránit,nebo nemají tu možnost,nebo důvěřují,svěřují se s důvěrou.
Tak a proto je kočička napnutá ke skoku,jako panteřice,z onoho rajského údolí,to si totiž takový colonel Shute,v mnoha podobách před kočičkou cvrnkne do trenek.A tak to má být.Ono je totiž nic jiného nezastaví,než pořádná lekce.Zatím jsem ve stádiu,kdy pozoruji změny.Jsou nutné.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste vítáni.