Prohledat tento blog

pátek 17. listopadu 2023

Pro paměť národa. Mezinárodní den studenstva 17. tého listopadu

 Já bych ještě zdůraznila vrchol otrlosti, kterak prezident gumička, souznící se sobě intelektem rovnými

😂😂😂, duchem chudými opěvován jde vzdát neúctu obětem Německé zvůle a zvrácenosti a přitom vyjednává ( popostrkuje k mimosoudnímu vyjednávání, hovoří o tom předchozí prezident Zeman, ať si každý dohledá ) o to, aby Lichnštejnům byl vrácen majetek na Moravě, tomu se těmi posloupnými kroky, které činí Kolář říká vlasti zrada, nebo si gumička patrně není vědom, který stát reprezentuje ? Jen si vybavím Jindřišku, která vedla Gabčíkovo kolo a byla popravena a mnozí další také a jejich statečné geny vymřeli, proto, aby tu vstával a padal, ten, co slabikuje Batmana ?? Kam jsme to došli ? Lichnštejni kolaborovali a žádné újmy se jim v protektorátu nedostalo, statečnost neosvědčili a k majetkům přišli konfiskací po Bílé Hoře a tohle je taková etická hrůza, která dementovi gumičkovi nedojde, protože nemá shůry dáno a rozlišovací schopnosti má omezené a krutý je to, že se najdou takoví, kteří jsou na tom stejně, jako on !!! Tak, celý den to ve mně zraje, otevřu si chianti, myslím, že jsem ze své sbírky kuriozit a anomálii přidala k tématu to vystihující. Já bych teda nechtěla, aby mi pietu přišli složit pokrytci a zaprodanci, to považuju za vrchol neúcty. Takové memento 😥.




pondělí 14. srpna 2023

sobota 25. března 2023

Já to vydám knižně, snad, ty svý řečičky ..

 


Jana Procházková
107. To je limit, kdy chudí duchem nevědí, co činí. V tužení těla fandím. Ovšem s tou modrožlutou fanglí ... no a kde máte vlajku EU a Thaiwanu a dalších Vašich ideových soudruhů?
12
  • To se mi líbí
  • Odpovědět
  • 1 d
  • Upraveno
  • Marcela Kottová
    Jana Procházková jedovatou slinu..... máte to zapotřebí paní Jano?
    4
    • To se mi líbí
    • Odpovědět
    • 1 d
    • Jana Procházková
      Jiří Kotík Musela jsem zavolat mámě. František Dědič, vedl to asi těch 20-30 let, nejdřív byli družstvo Dunice, ( 76 km na D1 směr Brnó, jsou vidět střechy kravínů a chalup ), ves o 2 desítkách chalup, děda měli číslo popisné 14, tam to vymírá, udržují to jen rekreanti. Jeden sedlák, jediný nekolektivizoval, Šipka, což si taky pamatuju a teď mele mouku, chci si tam koupit zásobu. No, tak nejdřív to bylo družstvo Dunice, pak spolu s Děkanovicemi a Studeným, pak už byl jen, teď jsem to zapomněla ten výraz, rostlinář ?? Bratránek se jmenuje Jiří Dědič a oblast je tatáž, možná jsou rozšířenější o další teritoria, to jsem se neptala. Děda sázel podél škarp a mezí švestky a stromky, dost se vracím k vzpomínkám. Otec fotříka byl litograf, k tomu ovšem vyhlášený sadař a z širokého dalekého okolí, si k nám jezdili lidi pro rouby, to je kousek od Prahy, měli jsme obrovskou zahradu, děda dostal v 50. tých letech od rodičů pole, kde si postavil chatu, tam taky kolektivizovali dobrovolně, tam byla bohatší a průmyslová oblast, místo, kde měli Ringhofferové továrnu, tudíž byla práce. Tyto oblasti, širé kraje mám v srdci a sama mám les a koupím si zahradu a budu v mičurinství pokračovat. Kamarád má statek u Nového Strašecí, je zahradník s estetickým cítěním a srdcem, jezdíme tam na mejdan 1x ročně, to je rozloha budov, že proti tomu je dvůr z Dunic psí bouda, tak je vidět, jak se kde žilo, dle podmínek a úrodnosti půdy. No a tady, kde rezidentuju u přítele, u Sázavy, je jeden novodobý sedlák našeho věku, mají tu polnosti, i pronajaté, vše okolo obhospodařují, no a v areálu jim běhají zubožené kočky a jejich dcera jim nebyla schopná dát antibiotika, které bych jí přinesla, z toho se mi otáčí žaludek 🤮a z bezcitnosti je mi zle a taky se od toho distancuju a nepomůže jim k rozvoji nic, ani to, že mají ve vsi několik největších nemovitostí, to je tak, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí a kde nic není, ani čert nebere. Další příklad je a ten je do nebe volající a ukázka vedení zu grunt, když tu ruší mléčnou produkci, protože starej Mikoláš umřel, oblast Krhanice a mladí jsou tupí a směřují pouze k bezpracnému chovu masnému a přitom nepochopili, že z dotací na obhospodařování hektarů luk a polí k sečení mají podporovat tu mléčnou výrobu, tam to tak odpudivě vypadalo, že jsem tam, ani pro mlíko nejezdila. A, ty dotace na obhospodařování polí jsou v tomto rozsahu v řádu desítek milionu a přitom jim to nestačí a pobírají to desítky let a šlo to vniveč. To je prostě úpadek. Já jsem rodilá ze Žižkova, tudíž to, že jsem se naučila zdárně muai thai, thajský box, tak to taky nebylo náhodou 😀, inu kořeny, to je důležité. No a samozřejmě kreslím nádherně, to po dědovi.
      • To se mi líbí
      • Odpovědět
      • 5 hod
      • Upraveno
    • Jana Procházková
      Marcela Kottová Marcelo, kdyby jsem to neměla zapotřebí, tak to nedělám. 😁 Pro mně je to marasmus a ukázka malosti spoluobčanů v České kotlině a navíc nejsou schopni dohlédnout následky svých činů a nést za ně odpovědnost, to se jim nelíbí.
      5
      • To se mi líbí
      • Odpovědět
      • 23 hod
    • Jiří Kotík
      ... ukázka malosti....
      No, alespoň jste sebekritická, to se na vás cení.
      • To se mi líbí
      • Odpovědět
      • 6 hod
    • Jana Procházková
      Jiří Kotík Jsem velkorysá, jen pozoruju cvrkot. Můj děda, otec mámy byl sedlák z kraje Vysočiny, skromný, pracovitý a srdcem žil pro hospodářství. Dá se říct, že dobrovolně kolektivizovali, sám vedl asi 30 let družstvo, které prosperovalo, bylo spojeno pár vsí, dalo se to uřídit, začali s chovem mláďat na prodej, atd. Můj bratránek v tom místě družstvo vede tak, že děda říkal, že ho zavřou, to právě chudák netušil, že záměr to vše zničit, je vítaný a tak nechávají se prosazovat, i naprosté nýmandy) Děda věřil v Boha, tak prostě a důvěřivě, jako malé dítě. Na začátku 90. tých let hořekoval, kam směřuje naše zemědělství, jak to tu Lux plošně mrvil, jak se zaváděli nevýhodné podmínky s výkupem mléka, viz. moji kamarádi, co měli statek na Šumavě, tristní situace, děda hořekoval, že to tu vedou zu grunt, trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, že má pravdu. Nevím, co pan Pitek tehdy dělal, to jeho počínání neznám, ale v politice se orientuje tak, že by se měl radši držet svýho kopyta, ne nadarmo se říká, že nejblbější sedlák má největší brambory. Já to komentuju proto, že se mně to chca nechca dotýká, protože jen to zadlužení, ( už jen kvůli tradičním ctitelům genocidních praktik ), které je pro stát likvidní, nesou občani, i ti dosud nenarození a ten, kdo tohle nevidí, tak není bystrý. Tak, proto tu házím vidle do hnoje a doufám, že až dojde na to, co předjímám, tak bude reflektovat sedlák u MIlešovky.
      • To se mi líbí
      • Odpovědět
      • 6 hod
    • Jiří Kotík
      Asi to muselo být malé družstvo, pokud byl děda Křesťan a jestli se nebyl ve straně. Vždyť to bylo téměr nemyslitelné aby nekomunista tehdy mohl dělat předsedu tak dlouho!
      Můj táta (r.1935) taky začal pracovat nejdříve v místním družstvu, chvilku ho vedl. Pak se to sloučilo s okolními vesnicemi a tlačili ho do Strany.
      Když nevstoupil, tak ho nakonec nenechali dělat ani vedoucího dílen!
      A dělal to mladší angazovanej komouš.
      • Super
      • Odpovědět
      • 3 hod
      • Upraveno
    • Jiří Kotík
      Jana Procházková prosím můžete uvést, konkrétně které JZD váš děda řídil 30 let? A kdo je ten váš bratránek, který to teď špatně vede?
      • To se mi líbí
      • Odpovědět
      • 5 hod
    • Jana Procházková
      Jiří Kotík  Jak píšu, ostatně ten kraj je celý silně v religii, to je tam tradiční, já jsem křtěná v roce 1971, na pouť v Onšově, nikdy jsme neměli žádnej problém, v tom kraji nebylo omezení a všichni volili lidovce, no a nyní volili leta Babiše, už se jim přestávám divit. Všichni ve vsi a družstvu byli římští katolíci, tam věří všichni a aktivně, to znamená v neděli kostel a to ostatní, .. samozřejmě, že věří v hmotu, ducha si neumí představit, jsou naturelem přízemní, ale to dělá ten vztah k hmotě, ty priority, které si člověk vybere ( všichni mají grunty, lesy, pole, to se všem vrátilo, strejda za stodolou vystavěnou pyramidu ze dřeva do výše 4.týho patra, prase v chlívku (chudák čuník), brambory z pole pronajatého deputátem, slepice, králíky, záhony ). Mně mrzí, že se takto zamýšlím, až poslední dobu, nebo, že, až moudrostí věku tomu lépe rozumím a nahlížím shůry, dříve jsem to nedokázala zpracovat, ani vnímat. No a babička se dožila 92 let, umřela, budou to teď někdy 3 roky, pohřeb z kostela do hrobu a pro mně to bylo mysterium, s podpatky, jehlama zabořenýma do té měkké jarní hlíny a tím, co cítilo srdce
      🙏 život a smrt, předěl, okamžik, jen malá chvilka, záblesk, že jsme tady, že jsme, okamžik bytí a spočinutí😇. No a já jediná jsem měla zájem a vyvíjela aktivitu, aby babička měla rehabilitaci a ještě jsem neměla tolik zkušeností a prostě po půl roce v LDN to nedopadlo, dle krevního obrazu byla zcela zdravá a mámu jsme tam vozili těch 100 km každý víkend a poprvé, když jsme v Ledči tam vstoupily, tak jsme obě brečely, protože ten pach moči a výkalů, to nešlo .. no a máma samozřejmě vděk za cesty neprojevuje a já mám divoký naturel, tak bych jí někdy nejraději roztrhla, jako žábu, nicméně sama cítím velký vděk a lásku k nim, protože rodiče mi nedali zahynouti a projevili velký rodičovský pud, dali mi prostředky na soukromého doktora a v době, kdy jsem nemohla, tak se o mně starali, tak, i já s duchovním přesahem reflektuju, řádně dojatá😇, mírně tisknouc čelist😬. Já prostě nemám v prioritě tu hmotu .. duch je nad tím. No, takhle bych mohla hořekovat do alelujá a při pohřbu babičky jsem se náhodou od mámy dozvěděla, když jsme přišly na druhý hrob, že ten hrob udržoval děda, r. nar. 1921, že tam leží jeho prarodiče a bratr jeho babičky Lojzík (Burdovi), který padl v Itálii a bylo mu 20 a mně se řinuly slzy, samy od sebe a loni jsem s mámou ten hrob,( docela honosný na svou dobu, to by jeden neřekl, že v době 30.tých let minulého století měli sedláci na stavbu gruntu a hrobek, že?) zvelebily a zrovna jsem byla večer předtím a to zcela vyjímečně po řádné pařbě s babincem u nás v Black Swini, kde to bylo náročné 🍺🍻, tak jsem zrovna s mámou v tu chvíli neměla nekonečnou trpělivost a k úkonu jí roztrhnout nebylo daleko, nicméně jsem odnosila asi 300 kilo zeminy do kontejneru v papírové přepravce z Lídlu a nemohla se pak tři dny hnout🙄. No a pro tyto a další důvody nejsem zastánce války, podpory tradičních ctitelů genocidy a trýznění civilního obyvatelstva a mám za zlé panu Pitkovi, že není chytrý a chápu, že na víc nemá, že nedohlédne následek svého počínání. Uf.🙄 Od dětství čtu literaturu faktu a válečnou literaturu, takže nemám s těmi, kteří tomu nerozumí, tak nemám shovívavost. Ovšem netušila jsem, že si budu muset znalosti osvěžit a že se dočkám opakování historie a zažití toho, co jsem nezažila. V okolí Dunic to o komunistech nebylo, aspoň, co já vím, z toho zemědělství, protože práci na poli nikdo neokecá, tedy tehdy. Děda nám, vnoučatům udělal malé hrabičky a všeho jsme se účastnili, i lumpáren (babičce jsme s bratránkem, někdy kolem 9 let nalili do svěcený vody ve špajzu rum😁) a já si v jedné z prvních vzpomínek pamatuju, jak se paběrkovaly malé brambůrky, jak jsem seděla na voze na hromadě těch brambor, s kapesníkem na 4 cípy na hlavě, to mi byly asi 3 roky, no a vůz táhl Began s Majkou a úplně se mi tetelí srdce a je to, jako včera😍. No a příbuzní pracovali ve družstvu, teta na úřadě a druhá teta dělala ve Vlašimi, kde se byla výroba nábojů, tam to vedení asi bylo pod patronací komárů, to jo, ale po pravdě, ti ideoví byli hovada, ale menší hovada, než dnešní ideoví. No a z Prahy znám, jak škodily učitelky, to byly mrchy, to teda .. na mně neměly, já byla chytrá a já se nikdy neskloním, no a naši mají taky čest, obzvlášť fotr, toho chtěli po 68 opakovaně zabít, protože tiskl v tiskárně Min. Vnitra samizdat a prasklo to a on po 68 odtamtud odešel a šel dělat popeláře !! A, o tomhle nemluví on, nechvástá se, to jsem se dozvěděla od jeho kamaráda. No a měla jsem krásné dětství, na ohromné zahradě, naši stavěli patro na chatu, překlady a cihly máme ze zbouraných cihel kasáren z Vršovic z doby Marie Terezie, to všechno odvozil Moskvič, který skvěle topil, no a tak, měla jsem fyzicky zdatného a urostlého fotra 💪,( který na ramenou unesl mámu, mně 10 r. a bratra 3 r. viz. fota od Balatonu ), mám ho furt, holt už je trochu okousaný léty,😁. No a přítel, jehož rodinu známe od prarodičů, co spolu babičky krafaly přes světlík, tak jeho fogi byl náměstek Tesly, soudruh, no a tak k němu byly soudružky učitelky shovívavější a když mi ve 13 letech stále zkoušel šahat na prsa, tak za to nemohl mladý pan Nedbal, ale slečna Procházková 😝🙄!! Jenže já znala svou cenu, takže přítelem se mi stal, až mnohem později, v dětství mně dost sral a na nějaký gang bang o velký přestávce jsem nebyla zvědavá. Tak jsem nějak jiná, od soudobý vlny, kdy po několika desetiletí každý tahá křivdy, bebínka, obtěžování, znásilnění a další mýtů sračky, omlouvá se Němcům, pokleká a semkává se, toho u mně bohdá nebude. Už mlčím, to je půl novely. 😀😂😀Navíc mám skluz ... ještě pár kapitol a nechám to svázat. 😂😂😂 No, vidíte, jak jsem se vypjala k vysvětlení a díky Vám za to, to teda jsou živé vzpomínky, přímo ze srdce. 😘💗