Pupíček objevila u sousedů lány sněženek,hledala jsem obrázek ilustrující jaro,připadajíc si neempaticky,nerezonující se zadáním úkolu,na téma,že Češi nemají rádi zimu,že nejraději léto a jaro,taková prázdná slova,pojmy,nic říkající klíšé,zobecňování,...no a pak to ilustrovat.To se kočičce ježila hříva.
Tak jsem byla ráda,když Pupinka zabrousila k sousedům,prohnala sýkorky a u druhých sousedů objevila lán sněženek,tak takový záběr jsem potřebovala,ještě mi chybí paprsek světla,portrét už mám a hodina se přesunula.La Dolce Vita.
A ještě k té zimě,jela bych na hory,na jaře,sluničko na svahu,nejlépe Dolomit,pane jo,bombardino,pršut,parmazán,jiskřivý snížek a azuro nad hlavou,kočička má reflexy,co pozoroval jistý vědátor na svých psech.Ehm.
Za hodinu to vypukne a já si tu vesele prokrastinuji,ne,ne,neneenenene,takhle odpočívá duše,ano,ano,aaaa,přesně tak,krása sněženek a bledulí,jarního nádechu,kvete jasmín,čemeřice,sypu ptactvu a to mi na to dlabe,čím se živí městští opeřencí ? Po nocích je chladno,tak nosím kočičí granule na hřbitov,chodí tam krmit víc lidí a byly tam ve sněhu tlapky otisklé.