Koči činy ?

 

Mně tak utekl čas,od čtvrtka a dnes jsem se nezastavila a najednou je skoro noc.Prosvištělo to,ať nikdo netvrdí,že čas je jednotka.Ve čtvrtek jsem si vzala stativ a vymrzla cestou do hospody,chyběly mi fotky,ntb mám v opravě a už jen to mně dělalo hlavu,navíc to ostatní.

 

Tak takhle jede vlak.

V pátek jsem zamířila s Pupíčkem na veterinu,neboť bylo jasné,že bolestivost v tlamce vytržením zoubků nepřešla,dokonce jsem jí dala léky na bolest a bylo to na Pupíkovi znát,slyšet jí,jak pláče,když jí kus granule vjede do kapsy,či záhybu vzadu v tlamce je strašné,rve to srdce.Pan doktor Bonk pravil,že nasadí ATB,na záněty v dutině ústní a že se uvidí,pokud by bylo ložisko neobjevené ATB,tak by se musely vyndat tonzily,po člověčovsku madle,já je mám,panu doktorovi je vypreparovali v 18 letech,tak by to taky Pupíčkovi nepřál,tak se uvidí a dostala Pupinka léky na bolest,teď chrupká vedle mne.



 

Večer jsem šla se stativem na kopec U Křížku,žádná Parukářka,co to je za patvar a od kdy a proč jsem to taky používala ?V noci,když jsem se vrátila,tak mně úplně hnulo emocionálním pohnutím a žaludkem nahlédnutí,kdo je všechno označován slovem radikál.Ve mně to tak hnulo,že se mi asi změnil čas,či co ?

 Dopoledne jsem jela s Micinkou na očkování,ještě než jsem se obula,Míca měla tendenci zmizet,kdepak na kočičku,(mou maličkost),Pupíček se schovávala pro jistotu pod postelí a mně bylo těžko.Micinka dostala injekci a má prostě citlivější průdušnici,vrátila jsem se ochlupená,od hlavy,k patě,Micinka ve stresu pouští chlupy a potí se jí tlapičky.Kočičí důvěra ve mně značně poklesla a tak jsem vytáhla konzervičku na vyladění dne.Se slunečním dnem vyvstala potřeba rychle něco nafotit,Pupíček je rekonvalescent a opravdu ven nechce,tak jsem na rychlo vykráčela do dvora,jen zalít a obhlédnout latifundie.Jak to tak pacifikuju a snažím se,potkám tam nataženého potkana,vyjeknu,příčinu úmrtí jsem nechtěla zkoumat a zdálo se na místě,ho tam nenechat rozložit,vypadal zdravě a zachovale,možná ho přinesli straky,kdo ví,zda by ho zvedly,nebo že by ho kleplo v běhu ?Jak tak přemítám,co mně to zas čeká za štrapáci a úděl,tak se kolem mně začne lísat černá koule,jejíž záhada je vysvětlena,otázka zda je páník ťululum,či spoléhá na prozřetelost,že se kočička zdržuje jen v určitém prostoru a nikdo a nic jí neohrožuje.Už jsem minule se dopátrala úvahou i pohlaví,že je to kočička,neboť ani v jiných zemích při kastraci neufiknou koule,prostě je to kočička,na to jsem si řekla,no Macíku,máš ve své velikosti konkurenci,kočička má dle potěžkání tak 7 kilo a páníček je taky rozměrný,nutno dodat,že i do výšky,i tak bude mít dobré 2 metry  a přes 150 kilo,tím ho spíš tipuji na Emeričana a snad ví,co dělá,že má kočičku pod kontrolou.Tedy Pupíček by se sama neproducírovala po dvoře ani za nic,ta moc dobře ví a mám dojem,že přes ploty leze,jen proto,že já jí jdu tahat zpátky.Takže kočenka se přilísala a nutnost eliminace chcíplotiny nabrala důležitost,kočička ho určitě nekuchla,to kdysi Pacinka a to možná,když zůstala přes noc venku a na louce byl bordel,od grilování,tak jsem si tak připomněla,z čeho,že pramení invaze hlodavců,mor a neštovice a to,že od nepořádného člověka.Tak jsem vzala pytel a dalším pytlem nabrala a to celé,včetně ostatků nebohého myšáka odnesla do kontejneru,šla jsem si vydrhnout pracky a to důkladně a poté jsem šla ještě fotit a drbat kočičku a vzala jsem pár granulí,je roztomilá,vždycky si stoupne na zadní a předníma si přidrží ganulku.

 Pozovala mi a asistovala,při zalévaní a focení.Doma jsem zjistila,že fotky,zvětšené nejsou ostré a že mají,ty ze včerejška nějaké mapy,napadlo mně,že je to polarizačním filtrem,pak mně napadlo,že je špinavý,vrtá mi to hlavou,nechám to uležet do rána,umeju ho mýdlem a pak se uvidí,není nad experimenty,ale je to divné.Určitě to tak je,je špinavý,jako prase,je to vidět,i na té begonii.No jo. Apak,že je to záhada.No a tak mi prosvištěl den.Zahloubala jsem se hluboce,od pátku a zítra je neděle....Zjišťuji,že jsem žila v nepředstavitelné iluzi,že stačí používat vlastní rozum a že mnohé se děje proto,že lidé prostě nemyslí,když jsem si dala dohromady svých pět a zapřemýšlela,co že je to vlastně humanismus,který se několik století točí Evropou a světem,tak jsem si odpověděla a překvapivě jinak,že za tu dobu omílání zušlechťování člověka se vyvinuly technologicky dokonalé zbraně různého stupně ničení,že mnozí dobytkové použijí násilí proti komukoliv,ještě lépe,proti slabšímu a bezbranému,že moc je udržována útlakem,ponižováním a persekucí,snižováním lidské důstojnosti a sebevědomí,rozplyznutí sebeurčení,že člověk,který jde úplně dolů s intelektem a rozumem,zdánlivě získávajíc vzdělání,ničí všechno kolem sebe a živé okolo,v takovém rozsahu,co mu technologie dovolí.
A když jsem jela přes Palmovku,to nafotím příště,tak jsem si uvědomila,jak je hnusná nová budova Komerční banky,z panelů,olezlá a odporná a že na druhém průčelí je dům pojišťovny,postavený,skoro před sto lety a je omšelý a hlavně,je krásný.V lidech se ztratila krása a vkus .Jsou to úplně bezcitní a nevnímavý tvorové,kteří atrofují,doba plastová a zvlášť odporná.Podnítilo mně k tomu několik zdrojů inspirace,jedním bylo to,jak klesla ve skupině,kam můžeme přidávat fotky a to denně 2 kvalita,během měsíce,od začátku,jak s prvním šuntem to šlo z kopce,to bylo vidět už po pár dnech,mně právě došly fotky,mám je v ntb a chtěla jsem své kvorum,heh využít a neměla z čeho a nyní mám překážku kvality,dala jsem dnes kočičku,naši novou sousedku.Ale vrátím se k tématu,říká se,že jedno zkažené jablko zkazí celý sklep a je to pravda,i proto,že zkažené jablko,vylučuje nějaké látky,které podporují dozrávání a hnití a tak shnije celý sklep.A je to.
Prostě nemá se hnít spolu s konzistentním davem.Život je individuální a krásné je,jak je prožit,co vnitřního duše nasaje a jak to předá a zprostředkuje.

A za tuto inspiraci a seskupení,jak se mi to nakumulovalo a vrtalo v hlavě děkuji a neberu to popořadě dle významu,tak děkuji marasmu ve společnosti,špinavému objektivu

a tomu lepšímu,nekompaktibilitě wordpressu a bloggeru a jak tedy sdílet ?No nejlepšímu a to následné inspiraci a zamyšlení,díky Anně a také kočičkám,za lidskost.Za vjem.

http://annapos.wordpress.com/2013/09/28/tak-nevim-co-bude-se-zemi/

Kdo si vůbec položí tuto otázku a vidí horizont delší,než ....nechci být kousavá a má mysl se upřela tam,kde jsem se sama sebe ptala,na své příbuzné,jak mohou věřit v Boha ,jenž je v mysli a abstraktní,ti,jejichž nejzasší abstraktní představa je řízek v neděli a to kousavě dodám,takový na kterém se nejlépe nepodílí na přípravě.
Takové paradoxy,lidé přestali myslet,úplně,nedomýšlí,dav je konzistentní a bez jediné myšlenky,je veden,na oprati a ještě huláká proti těm,co vidí jinak.Paradoxy,zítra jdu na koncert Marka Foga a dalších kapel,latinoameričtí levičáci.Úplně jiný pojem,v jiném významovém kontextu.Co oni zažili,co vědí o tom,co se událo v Evropě,z níž přejali myšlenky o čemsi ideálním,vždyť jsou to zpovykaní rozmazlenci,vědí úplné kulové.A dochází mi to,na koncertě Panteon Rokoko,když si člověk odmyslí,co to vlastně pějí,co to v Evropě způsobilo,o čemž nemají ani ponětí,tak po koncertě se Terezka ptala někoho z nich,proč si říkají Panteon Rokoko,já si tak říkala,že možná podle antiky a tak,ne,nikoliv,podle knížky,neznám tedy její obsah,ale oni zase nespojovali význam  slov s nějakým určitým obdobím,kterého znaky  se dochovaly,třeba i,v architektuře.Možná to byla knížka o revolucích v dějinách,abych jim nekřivdila.Tak si jdu zatančit  na Marka Foga,s tím,že není možné naplnit potřeby a uspokojení,zvnějšku,že je to iluze a projevuje se touhou vlastnit,místo mysli,jenž se má hýbat se člověk upne ke statické hmotě,vlastnictví věcí.A to mám co napravovat a vyházet,co vůbec nepotřebuju a překáží mi a nahromadilo se mi a lpím.To jsou překážky v životě,za poznáním.
No a takhle jsem to sesumírovala a je dobře,že vnímám vliv polky a vlivu rytmů,pozůstatků to vlivu habsburského a španělského dvora,kde jim vyhrával nad hlavami nějaký břinkavý pochod.Vnímám,jak každá válka,otřes,změna násilná vykolejí,jak se tady bojíme o majetky,o životy,o změny,kdyby jsme  nic neměli,nic nevlastnili,možná bysme byli svobodnější,ale zase s vlastnictvímm jsme svobodní ve svých potřebách,co vygenerujeme,to můžeme zužitkovat.Pak jsou tací,co berou a tací,co přerozdělují.Dlouho jsem nemohla pochopit zdejší styl podnikání,urvi co můžeš a nestarej se o pověst,voblož toho druhého,pokud je slušnej,je blbej,urvi co můžeš.Tak už tomu rozdílu rozumím,jen tím projít,co jsem si trošku natropila,svou bezbřehou naivitou. Není mým cílem,za sebou nechat spálenou zemi.Nepůjdu s konzistentním davem.Ať si jdou kam chtějí,třeba i tam,já s nima nejdu,generuji energii jiným,vlastním směrem.A uvidíme .Končím s iluzí humanizmu !!Tak. Přežití je přednější a tvrdá selekce a výběr druhů .Ne u každého funguje cit,soucit,lidskost.Tyto vlastnosti vznikly tvrdým vyřazováním zkažených jablek.Nelze očekávat od nesoucitných,že se tak budou někdy v bodoucnu,až vyzrají,apod. sami chovat,nebudou,jen se přiživují na systému.A běda těm,co jsou slabší,ti jsou pro ně kořistí.Lze se vymezit.Učím  se to.

Rozdíl úhlu pohledu a Vencaplac

 

Včera jsem byla na fotografickém workshopu,k mému nelibému překvapení se úkol měl plnit na Václavském náměstí,ke kterému mám negativní zaměření a víceméně se mu vyhýbám a nic pěkného na něm  nevidím,ale ejhle,to jsem  měla projít zkušeností.
Takhle pěkně jsem vylepšila Svatého Václava,patrona země naší.Úkol zněl neobvyklý úhel pohledu na sochu,která je znázorněná snad ve všech možných podobách a úhlech.Je dílem J.V.Myslbeka  a ten je mým oblíbeným,doslova srdeční záležitostí,jeho socha Krista,na Righofferově hrobce je snad největší na světě,myšleno bez podstavce a nelze popsat slovy,mám ji nakreslenou,kdesi.

Měli jsme vytvořit 6 - 8 fotek s kladným a negativním zaměřením,tohle je jediná z těch negativních,co ji sem předkládám,protože se mi líbí,binec,bordely,nevkus jsem nafotila trefně,až jsme se všichni bavili,co vidíme,no prostě co říct,ke stavu Václavského náměstí ? 

 Vysvitlo i sluníčko.

Docela mně to úplně pohltilo,zapomněla jsem na vnější svět,jen si hlídala čas a jak už je to u mně zvykem,byla v pressu.

 

Národní muzeum,mé oblíbené,no vida,jako dítě jsem tam byla snad každý týden.

Náměstí,mi evokuje centrum,pro setkání,komunikaci,spočinutí,pro korzování,prostě výlet ve městě,přála bych si ho ladnější a krásnější,čistčí,ač je fakt,že to negativní jde odfiltrovat.Architektura převyšuje a fasády,připomenutí vzniku těch kterých budov,každá reprezentuje nějakou dobu a epochu.Připomenutí.Já si pamatuji,že přes Václavák jezdila 11 a chodila jsem s babičkou na koktejl do Koruny a na chlebíčky do Domu potravin.Do Činoheráku chodím sem tam na mejdany,no nic moc.Tam kolem Smeček se lanaří turisté do bordelů a mafie prodává drogy,jak na běžícím pásu.

Nová renesance

 

Chcete vidět zlatou Prahu ?Vzpomněla jsem si na poetiku Bohumila Hrabala a ty zašlé časy,už opravdu leckde zašlé.Škoda.A škoda je jen dobrého člověka,se říká.

Zjemnění květinami uprostřed,stačilo by uklízet a mít vkus a pak by to místo nepřitahovalo takovou svoloč.Večer jsme to rozebírali a další úhly pohledu a manipulace v médiích,obrazu a fotografii,čemu slouží ?No,asi budu chodit na kurz,prý co s dlouhými zimními večery ?Já byla dnes unavená,jako bych složila vagon uhlí a když jsem připravovala lopaty k odevzdání z mého budovatelského období ,tak si tak zajdu do dvora,nakouknout,jak se vede kytičkám,když svítí sluníčko a je krásně a tak se ke mně přijde kocour,černý s náprsenkou,o velikosti bejka já si říkám,och chudáčku jsi tu nedopatřením,či co,kde máš páníka ?Minulý týden,byl na chodbě,patří jednomu Amíkovi ?,či Anglánovi ,co přijel do jedné firmy,jó Žižkov,náš barák,to je vytříbená společnost,hlavně my to asi vytrhujem.Já bych v životě nenechala Pupíka o samotě,takový mám strach a paniku,tak si říkám,co ?No,s milým kocourem v náručí ťukám na dveře a říkám,zda nemá pán obavy o kocoura ?Že prý ne a jestli to nevadí a byla jsem z toho tak vyřízená,že jsem si říkala,že jsem kocourkovi zkrátila pěknou vycházku.Když přijela Terezka,tak jí povídám příběh a ptám se na ten různý úhel pohledu,kdo má tedy odpovídající strach,či obavy,kdo je tedy magor,pán,nebo já ?Terez povídá,že já.No tedy !!!V prostředí mně znalém,se cítím v nebezpečí a pán s kocourem,co evidentně cestují po celém světě,tak ten si nepřijde v nebezpečí v tom samém daném místě ?A tak jsem si říkala své zkušenosti a opakovala,dole bydlí dost vypruzelý agresor,hodně starý,ale pořád agresor,od té doby,co jsem do něj strčila mi otvírá dveře,zvláštní,jak to někteří mají s úctou.
No a pro různá nebezpečí bych tedy jen tak mírnyxtýrnyx nenechala promenovat v cizím prostředí i nejodrzlejší a samostatnou kočičku,Pupíka,co sice dělá ramena,ale vůbec nevím,kdo by vzal nohy na ramena,kdyby se potkali ?Pupík si myslí,že je jediná kočička s privilegiema,kocourek je krásný,takový klidný,rozložitý,aspoň sedmikilový,počítám,počítám dle rozložitosti,že pán bude spíše z Amériky,to si vůbec nedovedu Pupíka představit chodit si jen tak v cizím prostředí a důvěřovat.
No,tohle mně dnes úplně zahltilo hlavu,srovnání úhlu pohledu,žijeme fakt v takovém marasmu,že se chováme navzájem jak dobytkové a v tom příměru máme tak,jak to říct slušně,máme tak zasr.špinavé náměstí,kde jinde rostou květiny a sedí milí lidé na lavičkách,tady samý bezdomovec a špína a prach a neštovice,jak mně zahloubanou někdo oslovil zdrástvujtě,tak jsem se tak vytočila a zřejmě jsme měla názornou a jasnou převahu a pán doklady v nepořádku,tak vycouval,ale byla jsem připravená na bitku.Tak v tomhle žijeme a lidé se tomu chováním přizpůsobují,preo některé je to blaho všeho a vyhovuje jim to,mně ne.Tak kde je ten úhel pohledu,to postavení sama sebe,to cítit se v bezpečí a také v bezpečí být ?

Nakonec jsem na v mé představě negativně uloženém Václaváku našla pozitiva a milý přístup,ostatně proč ne,jen bych změnila ten strašný bordel tam,kam se pak stahují různé existence,je fakt,že mně cizí,či nějací bezdomovci neublížili,za posledních 14 dní jsem si koupila už druhý Nový prostor,je to divné,že člověk má podvědomě strach z něčeho,co tak vůbec být nemusí,další si buduje po zkušenostech a ty mám a tak své kočičky nespouštím z oka,v bytě to jde lehce,vrátila jsem se domů a hrála hudba,Už jsme doma a tak jsem si říkala,jestli hrála skladba celý dne,že kočičky měly blázinec,ale ne,bylo ticho,pravila máti,co se tady zastavovala.To jsem si oddechla.Macík,co je z ulice,je tak bojácný,že když ho máti chtěla vytáhnout z budníku,kousl jí,docela dost stiskl,strachy,no nemá tam pracky strkat.Myslím máti.Celou noc spal Macík v proutěné kukani a vrtěl se,to jsem slyšela a já jsem dnes měla udělat toho hodně a nic,úplně mně to vykolejilo,kde je hranice a jak se určí,co je bezpečné a co nikoli ??V pocitu bezpečí se žije krásně,ale jak eliminovat vnější,útok zvenčí ?Tak aby vnější nemělo vliv ?Přece jen z pocitu bezpečí nebudu chodit na červenou,přes křižovatku ?Copak jinde na světě,tam kde žije pán a kocour,jsou lidé mírumilovní a přívětivý,tak že si kocour může promenovat a je mu vložena důvěra a zároveň důvěřováno okolí ?
No,to jsem z toho doslova ve smyčce a neumím si odpovědět.Mám prostě negativní zkušenost a draze v mnohém vykoupenou s lidmi.Každopadně nad tím přemýšlím.

Václavovo forum & denní quorum

Nemám slov.

Úplněk

Úplné rozpoložení a uvědomování,podnětů je dost.Při poslechu ECHTů  a zahlédnutí občasného slunečního paprsku a zahájení topné sezóny si tak říkám,co já kočička budu tak dělat,se svým životem ?No jasně,budu ho žít podle svého,podle mého vnitřního a toho,co mně drží při životě.Vědomí a svědomí a samozřejmě moji chlupatí průvodci,moji kočičí společníci a také se našli lidé.No,to je přece taková krása.
A tento výňatek z Mayského kalendáře mi dnes z duše hovoří,jo,prostě se řídím Mayským kalendářem,jsem totiž pragmatická realistka.......
A tak tedy má duše hledá cestu a poslouchá Echty ....a ...

Všichni cestujeme po našich individuálních cestách v každém životě jen jednou. A protože ČAS nedává druhou šanci, je důležité vybírat informace a dělat co nejlepší volby jaké jen můžete, aby se zabránilo plýtvání vzácnými okamžiky na negativní, stagnující, nebo toxické emoce a energie.

http://www.youtube.com/watch?v=Smv-WovVNHo&list=PL90451B09AD28E0DA

https://www.facebook.com/CT24bezOSKARA

Tak to jsem měla možnost vidět při mém pobytu v Krči,když se mé slepé střevo rozhodlo,že ho to se mnou neba. Paní po týdnu ignorance personálu,po operaci krčku,měla takové proleženiny a to ji vykoupali,po mém nátlaku a že jsem to práskla její dceři a vůbec se ozvala,protože jsem ještě živá a aktivní,později by mně taky vezli bradou vzhůru.Pak jsem šla na stehy a navštívit tu paní,už byla mimo a nepoznávala mně,nemohlo to dobře dopadnout.Psal se rok 2004.A nebýt toho,že mně přijal doktor,co se znal s mou máti,tak to tu už nepíšu a chcípla jsem v čekárně ambulance.


 

 .... a jsem,usebírám a ve své přítomnosti změním to,co je v mých silách.
Poslouchám Echty a vyřádila jsem se,při nárazu na článek o zdravotní péči a vzpomněla jsem si,zde už poněkolikáté,na svou eskapádu se slepákem.Vždyť to je má zkušenost,velmi cenná,z té můžu těžit,jako z mnohého dalšího.
Čtu si vždy mayský kalendář na ten den,většinou večer,když už je den pryč,no i tak se cítím prodchnutá.Možná opravdu to,co není oku vidět,to co cítíme rezonuje a působí to.Možná jsem nedávala prostor sama sobě,ve své duši.
Za poslední dobu si třídím,to s kým a co chci sdílet,vidím mnoho variant a pouštím se minulosti,tak utkvělé v paměti,vidět agresora jako chudáka....že jsem to dřív neviděla ?A také je nutné,či určitě lepší se zlu postavit,netečnost plodí další zlo a násilí roste.A také zjišťuji,že se to vrací,co vysíláme.Jo,vnímám to.
A dnes je úplněk,tak uvidíme ..

Prší

Je tma a prší,lezavo a zima,no brr.

Kosmická......

 Člověk,svázán se svými zvyky,
 přivázán k hroudě,
 jako pes k boudě .

 kočička   Lp. asi 2008

Gran Sasso 2011

Domnívám se tedy,že v roce 2011.(Jo,bylo to v roce 2011,už jsem o tom prožitku psala,hned na začátku v červnu 2012,takže zas tak zmatena nejsem )Tam si přeji jet znova,spali jsme na kopci a pozorovali padající Perseidy,byla to taková krása,až se mi i dnes tajil dech.
Pupíčkovi pan doktor ve čtvrtek vytrhl horní stoličky a tak všichni baští rekonvalescenčně konzervičky,od včera jim je míchám s vločkami a není protestu.Snad Pupíka přejde,to od čeho měla do živého rozbolavělé okolí zubů a tonzily,kočičí mandle.To se uvidí do čtrnácti dní.
Macík se nastěhoval do budníku na šplhadle,nevím,zda to nevěští tuhou zimu ?
Sama jsem po servírování kočičkám lososové konzervičky dostala chuť na tuňáka v pixle a jaké zklamání,když po otevření tam byla 2/3 náplně cibule a taková to mohla být dobrota,s avokádem,které se mi podařilo nějak dobře vybrat,takové akorát.Pecka půjde do květináče.
Takový strach jsem zažila,jak mi pan doktor vysvětlil resekci kočičích zoubků,včetně broušení dásně a páčení,tak jsem se vypotácela čekat ven,bylo zima,tak jsem strávila čas ve vedlejším Albertu a hledala uklidnění v pořádné svačině a stejně to nepomáhalo,vrátila jsem se tedy na čas zpět a s hrůzou sinalá jsem se utábořila v čekárně,pan doktor otevřel a v přepravce chrupkala celá Pupka a pan doktor vyprávěl,jak si nachystal vrtačku a pan kolega,doktor Bonk,který přišel na odpoledne mu to vymluvil,že stoličky vytrhne celé,že to dá,tak jsem začala nabírat barvu a obrysy se mi jevily zřetelnější a pak pan doktor pokračoval a ukázal mi pozůstatky zoubků v gáze,asi taky předpokládal,že bych sebou mohla švihnout,po dobré zprávě se pravděpodobnost minimalizovala,takže levou,kde to měla Pupinka bolavější vytrhl celou a pravou,tam se mu utrhla korunka,což je taky jeden z důkazů,že ten zub nebyl úplně v pořádku a kořeny vytahal zvlášť,to mi ukazoval na jednotlivých kouscích.Pupík dostala domů sirůpek na bolest a ani nebyla kontrola třeba,ani atb,Pupíček neměla zánět,zatím to vypadá,že je Pupajda spokojená,pozdě večer se i trošku najedla a v pátek už byla v pořádku,snad se tím vyřeší ten bolestivý problém,kdy se Pupíčkovi dostávala strava někam do záhybu a bolelo jí to.Pan doktor povídal,že Pupík je cíťa.No,aby ne,Panička taky.Kočičky chrupou a já si sesumíruji své povinnosti a co a jak dál.Když je ten vesmír tak krásný a nekonečný,tak překrásný,že to nelze popsat,jen procítit.Ten okamžik.

Mezi námi zvířaty ze Dvora

Říkám jí Ňufka,model Macík mi  kamsi vzal dráhu.
No,nemám se s tím mazat a už mohlo být hotovo.Mezi zvířaty,chtěla bych žít mezi zvířaty,upravuji fotky a leze to ze mně,jak z chlupaté deky.Venku je úplně stejně modrá obloha a překrásně.V noci mně volal chlapík,který se možná domnívá,že pohnutí soucitu k těm,co nemají nic v hlavě a jen emocionálně zneužívají ve mně vyvolá aktivitu na záchranu bývalého milence a to jsem sama na sebe koukala,co jsem mu pěkně řekla,že si chlapík má řešit svoje problémy sám,hu,to jsem koukala a pak přemýšlela,když někdo takový jezdí pod vlivem,bez brýlí,co jako mám dělat ?No,předcházely tomu sms,na které jsem neodpovídala a nebudu,tak jsem tak nahlédla,jak jsem nesla odpovědnost,či jsem z toho měla i špatné svědomí,že nějaký lidský hňup neví,co dělá.Ale lezl mi mráz po zádech,to jo,v tu chvíli,když zavolal,tak jsem totiž na to v podstatě myslela,tak to jsem se oklepala.Nechápu,myšlení takových,pokud brečí,tak na špatném hrobě,pokud by měl tu drzost se stále atakovat,tak toho se trochu bojím,že by to mohl být hrobeček i blbečka,už jsem dlouho netrénovala,tak nemám odhad a nestojí mi to za to,zprovodit ze světa takové ubožáky.Jsem vizionářka,vůbec jsem se nespletla,když jsem kdysi pravila,že má v hlavě naexkrementováno,v jednom rozhovoru.A teď to vidím,pokud někdo řeší problémy ježděním nalitej,po městě,navíc si myslí,že jeho problémy přehodí na jiné,no tak to se spletl.Ať je rád,že je rád.A nekříží kočičce trajektorii,mohla by ho inzultovat.Tak si tak rezonuji s tématem manipulace,agrese,násilí,závislostní vztahy a naprosto nesmyslné chování.Vůbec jsem nevěděla,že někteří lidé se přestanou vyvíjet,emočně,že zabrzdí,třeba ve velmi raném věku,včetně obzoru.No,já nemám co říkat,jsem jak malé děcko,to je ovšem v buddhismu stav čisté mysli.Ovšem v buddhismu.A nemá to co dělat,s odmítáním odpovědnosti.Ještě štěstí a vidím svůj posun,že nemám potřebu a nutnost řešit,za druhé,celkem i tu původní potřebu chápu,když vidím,jak někteří jednají.Chlapíkovi vůbec nedochází,že chybu udělal kdysi a já si musím dávat pozor,protože nesnáším emocionální vydírání,co kdo žvaní.Počítám,že to nebyla poslední sms.Opakuje se to.Nechápu,prostě to nemohu pochopit,co dovedou někteří muži za trotloviny,to zas o sobě pochybuji,že bych měla tak silnou milostnou stopu,tam je něco jiného a to je zneužívání,tehdy jsem si vztek odreagovala na zástupném problému a pochopila to nedávno.Může být někdo tak emocionálně vykolejený a předvádět to,takový divadelník,může se tak někdo chovat a naprosto si protiřečit ,může mít někdo v sobě takový bordel?Co po mně ten hňup chce ?V životě by mně nenapadlo ho vyhledávat,jednou to skončilo,šmytec.Prý je to akt agrese,musím se někoho zeptat,takovému chování fakt nerozumím .A na agresi by to odpovídalo,neboť já vlastně,jako odpověď cítím agresi,či obranu.A koukám,k jakým mužským vzorům jsem to inklinovala,když prostě ženská podporuje slabého muže,je to úplně zcestné,kravina,neumím si to sama srozumitelně srovnat v hlavě,ale včerejšek mně docela překvapil.Jak se to skutečně vrací,co člověk dělá,soucítím s ním,ale nehnu ani brvou,dřív jsem vynakládala energie  na podporu těch,co se vlastními silami nemůžou posunout,neb žádné nemají.No,brr.nevím,jak vyventilovat tu potřebu agrese,prostě mám dojem,že má reakce by byla,že bych ho bacila,ale zase jsem tak jasně dala na jevo,že své problémy si má vyřešit sám,že už nebude plýtvat energií a posílat sms.Mým způsobem uvažování to pochopit nemohu.A včera jsem to definovala,chvíli před,než došlo k tomu propojení okamžiku,že to je spíš,než o prožívání emocí,o ukázce charakteru.Jak jsem neviděla manipulaci a nátlak,jak jsem byla včera nátlakem nucena do pozice,hledej jednoho bídáka,kde je,je v bezpečí?Jasně,mají na sebe hoši vazbu,ale ať mně už do toho  netahají.Tolik se mi toho propojilo,už se mi opakovaně stalo,že jsem vytáhla hajzla,který mi následně nohy podrazil,je to otázka charakteru.A ta moje energie,potřebuji ji do sebe a ne jí dávat,do nějakého opičáka,co neví,co se sebou,ve středním věku.Hlavně,že už vidím emocionální nátlak,manipulaci a nelíbí se mi to.Zlatá zvířata,těm rozumím,lidem ,co dělají takovéto scény tedy ne,to vůbec nepotřebuji k životu a nechápu,co tím sledují.
Mezitím mi spadl ntb,což se občas stane a kontroluje to mou trpělivost,text zůstal uložen a Ňufku jsem ořízla,nevím,zda je rozuměno mé sebeironii,jak na sebe nahlížím,často,někdy zpovzdálí,jako teď na ten text,každopádně to je impulz a jde to ven,říkala jsem si teď ,když jsem šla po ulici,zda je toto možné,zda jsou skutečně takoví jedinci,co jsou zmateni,že nevědí co mluví,co dělají a odmítají nést odpovědnost,za sebe,s takovými jsem se rovnala a furt mi to nesedělo a ptala jsem se proč ?Říká se,že jsou změny ve světě,ve vědomí,které se mění,já si připadám někdy zvláštně,když mám racionální uvažování a takto činím,nicméně to cítím,jsme intuitivní,instinktivní a prostě mnoho jevů se jako skládánka dává dohromady.Dívala jsem se na přenos z Jůesej Senátu,to jsou vycpané vykopávky,vypadají,jak mumifikovaní,tak si přeji,aby to dobře dopadlo,přeji si mír Zemi,lásku,posílám ji Sýrii,tak jsem se shodla s dalšími,že o tak je.Paráda.Zjišťuji,že hledám své místo na Zemi a moc dobře vím,moc dobře to cítím.Tak lásku a mír Sýrii.Zemi.




http://floor.senate.gov/MediaPlayer.php?view_id=2&event_id=13

Obrazem

 Á,Mícinka ,po návratu od pana doktora se tvářila ještě chvíli nasupeně,reakci jsem žádnou nepozorovala a snad jí rýma,co se jí vracela přejde.Tak jsem si řekla,že když jde děj vložit do obrazu,do filmu,co by to nešlo obraceně ,obrazem zrekapitulovat děj,tak jak minulý týden prosvištěl.

 A když se Micinka tvářila nasupeně,tak jsem vzala Macinku,naši nejmenší,sestřičku Macíka.

 Vzpomínám na Micilinku,byla stejná,říkala jsem si,zda je to podoba a o duši,těžko říct.Každopádně Macinka je malá něžná,bílá kočička,co jsem ji vymazlila,také byla velice plachá a moc se bála,poslední dobou jí říkám Bobíku a neumim se to odnaučit,no,copak to jde,říkat kočence takto,vždycky se rozplácne a jde se pomazlit,nejraději má Micinku a Míca trpělivě drží a olizuje Macince hlavičku,když jsem jí pozorovala,když byla Macinka malá a čerstvě k nám přišla,tak se Míca snažila a chtěla ji pohladit packou a bylo vidět,jak na poslední chvíli pud přírody zavelel a Míca jí takovou přišila a koukala se na mně,očima sdělujíc,to samo,za to já nemůžu.To jsem se musela smát.

 A zalévám kytičky,ve dvoře,kam chodím s Pupíkem,když se jí tedy chce.Z balkonu je vidět taková pestrá směsice a mně dělají kytičky radost,zasadila jsem i bylinky,nejvíce se daří pnoucí mateřídoušce a dnes jsem přesazovala též pnoucí oregano a jak jsem si říkala,jak se ta skalnička krásně rozrůstá.Lepší v těstovinách oregano,než nějaký horský zvoneček.

 Barvičky,barvičky a kvítečky.Poslední dobou preferuji růžovou,nemohu si pomoci.

 Begónie má moje babička,jsou úžasné,jdou skladovat,jako řipky a nemusím se o ně starat,také jsem je našla už s nasazenými listy tam,kde jsem vysypala květináče.A teď pod begónií se chystá kvést brambořík,možná ho přesunu,dnes se mi to nepodařilo.

 V těch vedrech jsem u sousedů na kompostě viděla vyhozené durmany a zželelo se mi ho,nejdřív jednoho a jak krásně obrostl,tak jsem se slitovala i nad tím druhým,když projevil takovou vůli k životu,dnes vykvetl,nevím,jak dlouho květ vydrží a jak je v zimě skladovat,prý potřebují světlo a zimu.Květů má ještě nasazeno,snad bude ještě dlouho krásně.

 A růžičky,jak je sametová.Teď jsem si vzpomněla na Malého prince,jak ošetřoval růži a měl o ni starost.

 Královna květin.

 Á,krasavice Pacinka,ta se umí tvářit,né jako Míca,co strká čeníšek do objektivu a jde ke mně,Pacinka se natočí a podívá se na mně svýma očima,tak mně pozoruje a já jí a říkám si,co z těch velkých kočičích očí ke mně přichází ?



Pacinka je šelma,dravec,lovkyně,nejraději chrupe na akvárku,z kterého několikrát denně se sesune a většinou se probere během pádu a v zarážce.No,říkala jsem si dnes,jak mám domestikované kočičky,částečně řekněme,no nebudu to říkat.

Barvy a barvičky a nemusí to být nutně kytičky.

 Pohled z Úvozu,nahoře u Pohořelce,moje oblíbené místo.

 A nebe

 A hortenzie,budu je řízkovat.

 Tak něžné byly ještě minulý týden.

 Á Pupajda,na Pupíčka nemůžu zapomenout,Říká jasně,že jí není věnována pozornost.

 Jako by džungle byla přednější.

 Či co ?Jdu si po svých.

 Bez komentáře.

 Jasné to je ?

 Pastva.

 Grr.Brrr.Blé.

 No jo,co dělat ?

 Áha,má chvíle .

 Jsem divoká kočka,lovec,co číhá na orla,který právě přiletěl.

 Svěřepě číhám.

Kočičí portrét,jak vyšitý. Pupík zaměřila zraky a orel,ten  si počkal,až půjde domů,zatím ho po očku pozoroval a pak se jistě šel nazobat a napít čerstvé vody.
Kočička si zapomněla baterku v nabíječce,na koncertě tančila,jak o život.Žižkov má takovou osobitou atmosféru,takovou propojenost,nevím,čím to je,ale je to osobité,když se stoupá po pardon,kočičích hlavách,po dlažebních kočkách,kostkách d o kopce,uličkami,tak možná to propojení s místem je dáno citovým zabarvením,nevím.5 Plzní,nebo 4.To stačí.Tanec,i když nebylo místo,všechno se to tak propojilo. Je to taková doba,kdy prostě máme dělat všechno,co cítíme,nějak to vnímám,co se děje a naslouchám tomu.Tak si vroucně přeju mír v Sýrii a posílám lásku Zemi.