Přechod Krkonoš,z Pomezních bud na Voseckou

Pohled na  Svorovou horu a Sněžku z hory Skalnyj Stól ,Skalního Stolu,hned co jsme se cestičkou z Pomezních Bud vydali směrem vzhůru do lesa.

Tak,kočky a kocouři a koťata,to je zobrazena cesta,přes Krkonoše,z 19 a 20. července 2015,před minulý víkend jsme uskutečnili velkou pěší tůru.A i v tom příšerném vedru jsme se prodrali davem na Sněžce a dobro došli.I počasí nám přálo.Až na pár puchýřů nedošlo k žádné újmě na zdraví.

Pohled na Svorovu horu a Sněžku.

Obří hřeben.

Horská fauna a flora.

Pohled na polskou stranu.

Cesta na Sněžku.Šli jsme cestou Cestou česko-polského přátelství,vybudovanou v roce 1962 a je dlouhá 28 km.Plus mínus.

Obraz a předobraz

 Tak dlouho jsem přemýšlela nad textem,až mně to unavilo a přednost dostává obraz.

 Běsná,běsná ...hora.Má oblíbená.

Jen na vysvětlenou,mému kolu a to půjčenému od Terezky říkám a nazývám ho Kalvárie a ne jen tak bez důvodu.Potřebuji kolo,ať mně nebrní pracky.

 Á,tak opět má oblíbená Běsná hora,mění kabátek,pole zezlátly.

 Zde erární kočička,říkám jí Čičíku,část osazenstva domu ji krmíme,jedno jelito vylévá mističku s vodou,monitoruji ho.Kočička je společenská a chodí vyprovázet venčeného pejska Maxíka a chtěla s námi hrát fotbal.Moje kočičky jsou doma,trochu zavřené,je to daň za komfort,svoboda.

 Panteří šelmička.

 Zachycuji,snažím se o zachycení mého pocitu, obrazu,předobraz je jasný,určitě je to o náladě.Určitě.

 O vnímání.

O pocitu.